Kniha s rozsahem přes 350 vyobrazení je koncipována ve třech kapitolách. Od
volné krajiny se postupně dostáváme k pohledům na rozmanité české hrady,
zámky, lázně a města v symbolicky vrcholící vedutě Prahy coby caput regni.
Norman Eisen se v roli amerického velvyslance vrátil do země, z níž jeho matka uprchla před holokaustem. Když se nastěhoval do pražské velvyslanecké rezidence, ke svému překvapení objevil na stěnách pod nábytkem schované svastiky.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky zdůrazňuje, že neobvyklá podoba i mimořádně umělecky kvalitní štuková výzdoba Hvězdy se vymyká českým či evropským loveckým zámkům.
Další v řadě knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka v nakladatelství Torst přináší soubor jeho zátiší - vedle fotografií Prahy patrně nejznámější a nejoblíbenější části jeho díla.
Publikace, pojednávající v jednotlivých kapitolách o českých králích od středověku do moderní doby, vznikla na základě přednáškového cyklu, pořádaného Sdružením historiků ČR v Národním muzeu v Praze v letech 2003–2006.
S nohama na zemi a hlavou v oblacích. Paměti populárního herce Vladimíra Brabce, dlouholetého předního člena činohry Národního divadla v Praze, který se uplatnil též ve filmu, dabingu, rozhlase a televizi.
Hudební skladatel a pedagog Eduard Douša se narodil 31. srpna 1951 v Praze.
Za svůj život dokázal vytvořit stovky skladeb různých žánrů pro sólisty, komorní ansámbly, orchestry, filmy, děti, sokolské slety, atd.
Vršovický pekař Zdeněk Drozda nezachytil ve svých vzpomínkách jen své dětství a mládí, nevytvořil jen nevšedně realistický obraz života v Praze let čtyřicátých a padesátých, ale svým osobitým jazykemi navýsost pozoruhodnou novodobou českou prózu.
Práce pojednávající o talentovaném královéhradeckém architektu Vladimíru Fultnerovi (1887-1918) představuje cenný příspěvek do materiálové a analytické báze pro výzkum dějin moderní české architektury na počátku 20. století.
U příležitosti 110. výročí narození prozaika Egona Hostovského (23. 4. 1908 - 7. 5. 1973) uspořádal 20. dubna 2018 Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze konferenci věnovanou jeho dílu.
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu.
Publikace vycházející při příležitosti stejnojmenné výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze (24. 5. – 26. 8. 2007) a představuje oba autory výběrem děl inspirovaných zvířecí tematikou, která je „leitmotivem“ jejich dosavadní tvorby.
Autorka knihy vypráví o třech tvářích 20. století ve třech politických režimech. Píše poutavě a věcně, kultivovaným jazykem, s obdivuhodnou vyrovnaností, s vědomím skutečných životních hodnot.
Artbook obsahující 300 kreseb reprodukovaných 1:1, tak jak je autor připravil ke stejnojmenné výstavě v Galerii Ferdinanda Baumanna. Text Jiří Ptáček, fotografie Tomáš Souček, grafická úprava Matouš Mědílek a Daniel Vlček.
Tato kniha není návodem, jak správně žít, ani soudcem životních stylů. Snaží se poodhalit soukromí lidí, kteří se z vlastní vůle rozhodli zvolit samotu jako svého nejspolehlivějšího životního partnera nebo k tomu byli donuceni okolnostmi.
Knižně publikovaný rozhovor literárního historika Michala Bauera s básníkem a výtvarníkem po jeho návratu z exilu do Prahy je umělcovým ohlédnutím se za uplynulými léty a jakousi bilancí a konfesí.
Kniha vzpomínek ženy legendárního novináře Ferdinanda Peroutky. Vypráví nejen o svém muži, o jeho soukromé i profesní cestě životem, o rodině, o společných přátelích, o pestrém životě v exilu i doma, ale rovněž o lásce, přátelství i osamění.
