Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice. V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu.
Druhé, bohatě rozšířené a upravené vydání úspěšné publikace z roku 1985 zasvěcuje uživatele do fungování místních jmen v běžné jazykové praxi, zachycuje jejich skloňování a tvoření od nich odvozených přídavných jmen.
Autoři radí, jak správně pomáhat člověku, který prodělal mozkovou mrtvici. Ale jejich kniha je výjimečná především v tom, že radí i pečovatelům, jak by se měli starat sami o sebe.
Děj knihy volně navazuje na román Václavský dráp. Finančně nezávislá teroristická buňka, která již v Praze operovala, obnovuje v staronovém složení svoji činnost.
Graffiti formuje města a města formují graffiti. V této knize se setkáme s nejvlivnějšími writery v Evropě. Od Stockholmu do Boloně, Londýna do Prahy. Devět umělců, kteří vládnou ve svých městech. Text v angličtině.
Hejno bez ptáků je román o západní civilizaci a její slepé skvrně. A také o zrodu jiného myšlení, které od základu mění, kým můžeme být. Román vychází ve dvou svazcích (Kniha a Příběh), přičemž je ponecháno na čtenáři, který otevře jako první.
Směrnice a řády jsou prvními slovy svérázného zákoníku určeného nové generaci Božího lidu. Má ovlivňovat její jednání v budoucnosti. Nejde ale o příkazy či zákazy. Formulují se zde principy, které lze snadno přenést do nových situací.
První kompletní, bohatě komentovaná edice všech dokumentů Charty 77 (1977-1989), doplněná historickou studií a připojenými dalšími dokumenty. Nepostradatelná publikace pro jakékoli seriozní studium dějin Československa v období tzv. normalizace.
Publikace seznamuje čtenáře s historií a geniem loci tajemného zapomenutého koutu v oblasti Albertova a Karlova, přináší teoretický pohled na současnou architekturu a zároveň poodkrývá samotný proces tvorby současného architektonického díla.
Bugatka Elišky Junkové, kulečník kancléře Metternicha, osobní výtah císaře pána nebo salónní vůz Ferdinand d‘Este, který později ho
využívali i Edvard Beneš či Emil Hácha, to jsou hlavní hrdinové příběhů.
Národní galerie v Praze má v držení unikátní japonský ilustrovaný rukopis Ögi no söshi (Kniha vějířů) – soubor poezie waka s ilustracemi ve tvaru vějířů.