Autor (jedna z největších postav moderního výtvarného umění) v knize rozvíjí myšlenky - výsledky pozorování a pocitů z období několika let na počátku 20. století.
Eliška a Lukáš se s rodiči právě přistěhovali do velkého, starého domu. Není to ovšem ledajaké ubytování – podle všeho v tomto domě straší! Podaří se sourozencům odhalit tajemství uplakaného strašidla?
Věřili byste, že i princezna může ztratit úsměv? Nebo že krásné Šeherezádě neměl kdo upéct palačinky? Už vám někdo vyprávěl o dárečku, který dostala malá víla od své sudičky? Nebo jak se koze Róze podařilo vzít si krále?
Ponořte se s námi do citlivého vyprávění 17 dětských příběhů, jejichž malí hrdinové se v různých životních situacích setkávají s rozmanitými reakcemi svého těla.
Znamenitý, miniaturní textík O kočkách a Kodani se silným, téměř anarchickým podtextem je trochu mladším sourozencem knížky Kočka a čert, doposud jediného známého Joyceova příběhu pro malé děti.
Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním životě před rokem 1989. Pavel Šafr tu dobu zažil, Johana Hovorková se ptá.
Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu.
S chalupařením se přímo či zprostředkovaně setkala většina české populace. Trávení volného času v objektech tzv. druhého bydlení je považováno za přirozenou součást životního stylu především městského obyvatelstva.
Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon.
Velký román středoevropské fantastiky. Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami.
Román uznávaného dánského spisovatele (Cit slečny Smily pro sníh, Příběhy jedné noci) je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech.
Člověk ví, že musí zemřít, a toto vědomí patří mezi základní charakteristiky lidskosti, náboženství, metafyzika a kultura si však kladou za cíl smrt přemoci.
Tvrdí se, že bitva o Francii byla nejgeniálnějším Napoleonovým tažením a on tu ze sebe jako vojevůdce vydal to nejlepší. Byla to pravda, nebo jde jen o další napoleonskou legendu?
