Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).
Sborník historiografických příspěvků je vydán při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Revidované, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan "Tabule veteris et novi coloris", který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve.
Praha, která se začala formovat stejně jako český stát za vlády prvních Přemyslovců koncem 9. století, dospěla ke svému středověkému vrcholu za vlády císaře a krále Karla IV., Lucemburka po otci, Přemyslovce po matce.
Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).
Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před 2 lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií.
V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace.
Jádrem monografie je kritická edice dobového barokního životopisu sv. Jana Nepomuckého z pera jezuity Maxmiliána Wietrowského (1729), a to paralelně latinského originálu i dobového českého překladu.
Publikace nabízí překlady originálních textů, které vznikly v 11. - 12. století ve východoslovanském prostoru. Jedná se o díla staroruské literatury do češtiny dosud nepřeložená nebo s překlady zastaralými.
Časopis profiluje historickou geografii jako obor se širokým spektrem témat, metod a pramenů. Sleduje nové náměty a perspektivy historickogeografického výzkumu i rozpracované projekty historické geografie.
