Zrcadlové latinsko – české vydání významné soudní řeči největšího římského řečníka M. Tullia Cicerona, pronesené na obhajobu římského politika Publia Sestia (Pro P. Sestio) v roce 56 př. n. l.
Sborník 21. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 2022. Soubor textů věnovaných křesťanské, židovské i islámské epigrafice a sepulkráliím od středověku až po 20. století.
„Na památku zesnulým, pro vzpomínku žijícím, jako odkaz pro příští generace.“
Toto motto vyjadřuje vše, co lze spojit s knihou Heimat Hohenelbe vydanou v roce 2007 krajanským spolkem Heimatkreis Hohenelbe se sídlem v Marktoberdorfu.
Časopis profiluje historickou geografii jako obor se širokým spektrem témat, metod a pramenů. Sleduje nové náměty a perspektivy historickogeografického výzkumu i rozpracované projekty historické geografie.
Monografie, která všestranně dokumentuje hudební aktivity jezuitské koleje v Klatovech (zrušené 1773). Autor na základě důkladných analýz celé škály pramenů mapuje veškeré aktivity spojené s hudební produkcí.
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Již staří Egypťané si vyprávěli příběhy o faraonech, kouzelnících z dávných časů, o trosečnících, chamtivých úřednících, podivuhodných dobrodružstvích a tajemných místech.
Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před 2 lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií.
V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace.
Sborník historiografických příspěvků je vydán při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století.
Jako první svazek ediční řady Acta Romana Bohemica vyšla kolektivní monografie, na níž se podílelo 13 odborníků dlouhodobě zpracovávajících prameny italských a vatikánských archivů a knihoven.
Kniha představuje dosud neznámou a v mnoha
ohledech unikátní dolnorakouskou knižní
sbírku z konce 16. století, která byla – jako
součást knižní kořisti z Čech a Moravy – odvezena
do Švédska na sklonku třicetileté
války.
Kniha se zabývá historií hlavního města byzantské říše od jeho založení císařem Konstantinem Velikým ve 4. století až po jeho dobytí Turky v roce 1453.