Autor Zdeněk Rydygr se pokusil v kontextu republikových i celoevropských událostí shrnout téma spolužití dvou národů, Čechů a Němců, v jednom okrese bývalého sudetského pohraničí.
V zámecké knihovně v Dačicích se nachází šest výtisků posmrtně vydané edice básní šlechtičny Terezie Dalbergové (1866–1893), zapomenuté básnířky, jejíž životní osud byl úzce spjat s dačickým zámkem.
Výbor se opírá o několik vlastních textů, rozhovor s Williamem Wrightem, rozhovory s Lee Krasnerovou, vzpomínky Alexe Horna a Donalda Judda a pro pochopení kontextu i o rozhovor s jeho galeristkou Betty Parsonsovou.
Kniha se věnuje nejen životu Milady Horákové, ale přináší také dobové souvislosti, zasazuje její aktivitu do kontextu tehdejší politické situace. Součástí jsou dokumenty a fotografie, které byly nově objeveny v archivu Ministerstva vnitra.
Francouzský romantický spisovatel a diplomat Arthur Gobineau (1816–1882) získal nelichotivou pověst tvůrce vědecké rasové teorie.
Kniha líčí jeho barvitý životní příběh v širším kontextu dramatických historických proměn francouzské společnosti.
V dobovém kontextu proměny epistemologického paradigmatu nám autor představuje dvě významné postavy renesanční skepse, ikonu tzv. politických realistů N. Machiavelliho a představitele křesťanského humanismu D. E. Rotterdamského.
Jarmila Novotná (1907-1994), jedna z nejzářivějších operních hvězd. Historik a spisovatel Pavel Kosatík vypráví tento nádherný i složitý příběh se zachováním všech četných kulturních a historických kontextů doby.
Výbor ze studií Vojtěcha Rona se zaměřuje na centrální pole jeho zájmu, lidové pašijové hry v Českých zemích. Některé ze studií zasazují tento fenomén lidové kultury do širšího historického i geografického kontextu.
V knize Papež, který změnil svět autor vypráví o veřejných i soukromých aspektech pontifikátu a všechny události zasazuje do širšího kontextu, hledá příčiny a uvažuje o možných důsledcích.
Vzpomínky praneteře Heinricha Himmlera a historičky Katrin Himmlerové jsou pozoruhodné nejen materiálem týkajícím se tří bratrů Himmlerových a jejich rodin, ale mají i další rozměr jako rodinná kronika zasazená do značně širokého historického kontextu.
Autor představuje bavorského krále z nového úhlu pohledu, jako tragickou postavu v kontextu své země a doby, jako historický příklad člověka, který se odmítal přizpůsobit a začlenit do společnosti a reality, která ho obklopovala.
Těžištěm knihy Jany Pilátové je partie o Grotowském, obsahující u nás ještě nepublikované zápisky ze stáže a svědectví o paradivadelních projektech, i zasazení do polské tradice a souvislostí antropologických.
Název publikace a stejnojmenného výstavního projektu Argonauti ideálu vychází z dobového citátu publikovaného Erichem Posseltem v roce 1912 v krátkém pojednání k pozici kultury v Liberci.
Jaký byl Svatý Václav jako člověk a vladař a jaká byla jeho doba? Přední český historik představuje Václava jako charismatickou osobnost a silného panovníka s cílevědomou západoevropskou orientací.
Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí.
