Předmětem knihy, která může sehrát roli katalogu stejnojmenné výstavy i samostatné knižní publikace, je zkoumání sídlištního životního stylu, bytové a spotřební kultury 70. let.
Publikace vycházející k výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém museu pojednává o historii Družstevní práce, tvorbě Ladislava Sutnara a Josefa Sudka pro dp a její ediční aktivitě v kulturně-společenském kontextu dvacátých a třicátých let.
Předkládaný výbor přináší jednak filozoficky fundované úvahy o místě básnického slova v dnešním kulturním kontextu, jednak brilantní charakteristiky básníků a výtvarných umělců
Soubor nejúžasnějších ilustrovaných biblí. Výjimečná díla jsou představena v kontextu daného období. Důkladně jsou popsány všechny techniky a způsoby prvních ručně psaných a opisovaných biblí.
Kniha Kataríny Mišíkové je určena čtenářům, kteří chtějí nahlédnout za prostou fascinaci filmovými příběhy, objasňuje problémy sugestivního působení filmové fikce v průsečíku mnoha oborů lidského poznání.
Výbor se opírá o několik vlastních textů, rozhovor s Williamem Wrightem, rozhovory s Lee Krasnerovou, vzpomínky Alexe Horna a Donalda Judda a pro pochopení kontextu i o rozhovor s jeho galeristkou Betty Parsonsovou.
Monografie Karla Valtera. Základní text z pera Evy Petrové etapizuje Valterovo celoživotní dílo a spojuje ho s českým a světovým kontextem výtvarného umění. Součástí publikace je detailní biografie doplněná rozsáhlým dokumentačním materiálem.
Váchalovy karty mají svůj smysl především v dobovém uměleckém kontextu, který filosofickou polohu mystiky a psychologickou polohu mystifikace teprve integruje do smysluplného celku.
Kniha Výtvarná tvorba duševně nemocných vydaná v roce 1922 má zakladatelský význam. Poprvé je zde v širším kontextu aplikován interdisciplinární přístup: díla psychiatrických pacientů již nejsou nahlížena jen jako diagnostický materiál.
Těžištěm knihy Jany Pilátové je partie o Grotowském, obsahující u nás ještě nepublikované zápisky ze stáže a svědectví o paradivadelních projektech, i zasazení do polské tradice a souvislostí antropologických.
Tanec byl a je součástí všech kultur, doprovází rozmanité události lidského života a naplňuje širokou škálu účelů jako zvláštní prostředek symbolické komunikace.
Kniha Viktora Filimonova představuje život a tvorbu režiséra Andreje Arseňjeviče Tarkovského (1932–1986). Jedná se o první komplexní biografii tohoto významného filmového tvůrce vydanou v češtině.
Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy je nejen vědeckým katalogem umělecky nebo kulturně historicky pozoruhodných obrazů a soch, ale i ilustrovaným, obsahově pestrým „průvodcem“ po dějinách brněnské Obrazárny založené v roce 1817.
Publikace Věci venku se soustřeďuje na dílo Čestmíra Sušky pro veřejný prostor – umění umístěné v exteriéru města či v krajině, které má šanci oslovit i ty, kteří výstavní síně nevyhledávají.
Publikace Senzační realismus dokumentuje ojedinělou Pištěkovu výstavní prezentaci v Alšově jihočeské galerii v Hluboké, která byla zaměřena výhradně na malířovu hyperrealistickou fázi, s náznaky přesahu k jeho evropským či americkým druhům.
Jak se vyznat ve spletitém světě současného umění? Zvolit si zasvěceného průvodce, který poodhalí jeho nejpozoruhodnější zákoutí a dovede čtenáře k vytvoření vlastního úsudku.
