Obsáhlá publikace o Jarkovi Nohavicovi z pera hudebního publicisty Josefa Rauvolfa. Autor se na základě mnoha pramenů, ale také přímých svědectví pokouší rozklíčovat „fenomén Nohavica“.
Kniha založená na chytrém nápadu: barevné fotografie dochovaných zbytků velkých staveb evropské, asijské, americké a africké minulosti se překrývají folií, na níž je rekonstrukční kresba.
Podstatnou část publikace tvoří texty písní a árií z pěveckých učebních pomůcek (Vaccai, Parisottiho arie antiche, Marchesiho vokalízy, Koželuhovy arietty) a frekventované árie z několika desítek oper.
Hlavními prameny k autorově práci jsou jeho detailní znalosti zahraniční literatury a vlastní zevrubný archivní výzkum. Představuje dům, který byl dobovou publicistikou označen za první moderní dům v Rakousku, jeho architekta i stavebníky.
Autorka v knize sleduje odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah.
Předkládaný sborník, na němž se podílela řada autorů, je prvním uceleným pracovním výstupem víceletého projektu Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v České republice, podpořeného Ministerstvem kultury ČR.
V první části publikace jsou představena jednotlivá filmová díla, druhý díl tvoří rozsáhlé interview s jedním z nejangažovanějších filmových tvůrců v dějinách české kinematografie.
Monografie historika umění a architektury doc. dr. Pavla Kaliny, CSc., je věnována architektovi, jehož jméno je spjato s prvními projevy renesančního slohu u nás.
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu.
Svazek II. je věnován tématům financování, legislativy, sociální problematiky, příjemcům uměleckých děl a výkonů, mezinárodní spolupráce a stavu uměleckých oborů k roku 2010.
Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni.
Publikace se podrobně zabývá historií vzniku, podobou a výzdobou pražského Belvedéru, stavby, jejíž výrazná podoba je jednou z hlavních pražských dominant a která je obestřena romantickou pověstí.
Jedna z nejzásadnějších a nejoceňovanějších knih věnovaných hudbě 20. století. Zkušený hudební publicista se v ní zaměřuje především na hudbu tzv. vážnou, ale i na její spojitost i s jinými žánry.