Monografie představuje Borovského jako velmi svébytného umělce, jehož soustředěná introvertní tvorba charakteristická sugestivním barevným až expresivním projevem čerpá z hlubokého duchovního prožitku přírody.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.
Zásadní dílo polského historika umění Piotra Piotrowského Významy modernismu. K historii polského umění po roce 1945 přibližuje stěžejní momenty polského výtvarného umění od konce druhé světové války až po 90. léta.
Kniha je souborem dvaceti architektonických projektů a realizací, samostatně publikovaných textů o architektuře, kreseb a fotografií autora za období posledních dvaceti let.
Tato bohatě obrazově vybavená publikace ukazuje, jak se nové paradigma demokratického kulturního rozvoje promítlo do uměleckého života v Plzni, centra západních Čech, tehdy nazývaných "český západ".
Tato kniha představuje některá umělecká díla vytvořená ženami od renesance až po současnost. Na jejich díla pohlíží skrze umělecká hnutí, konkrétní díla, témata a důležité okamžiky.
Fotografie jako bytostně hraniční fenomén osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, pravdy a fikce, dokumentu a monumentu, informace a věci.
Výpravná publikace Sedm věží. Karel IV. pohledem akademiků (1316–2016) vznikla na základě stejnojmenné výstavy, která se konala v hlavní budově Akademie věd České republiky ve dnech 6. dubna až 11. května 2016.
Důsledná konceptuální čistota je jedním z klíčových idiomů díla česko-holandského umělce Tomase Rajlicha,
jedné z podstatných osobností evropské avantgardy konce šedesátých a sedmdesátých let.
Gérard de Nerval, dramatik, prozaik a básník, jedna z nejvýraznějších osobností francouzského romantismu, se jako správný romantik vzpírá rigidnímu zařazení: z představy sympatického, dobráckého a výstředního básníka pařížské frenetické bohémy ...