Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Kniha o kočkách, je fascinujícím velkoformátovým dílem, které přináší čtenářům jedinečný pohled na svět kočkovitých šelem. Je plná úžasných ilustrací a nabízí poznání různých plemen koček, jejich charakteristik a zvláštností.
Malé čtenáře tato kniha zve k přemýšlení o společném životě stromů a lidí. Děti se dozvědí, jak stromy vznikají, jak přijímají živiny a vodu, jak dýchají a odpočívají, jak se brání a pohybují.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.
Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy.
Publikace navazuje na předcházející svazek z řady Fauna (Fauna ČSFR Plazi – Reptilia, Academia 1992). Jedná se však o nové zpracování dostupných informací o fauně plazů u nás.
Pokusy o přesné určení poměru obvodu kruhu k jeho poloměru či o přesné stanovení plochy kruhu (kvadratura kruhu) provázely lidskou kulturu a civilizaci od samých jejích počátků.
Německo se po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě rozhodlo urychleně ukončit provoz všech svých jaderných elektráren. Jaderná energie přitom po řadu desetiletí představovala nepostradatelný zdroj elektrické energie.
Publikace se opírá o autorovy výzkumy flóry a vegetace 62 říčních přístavů na území pěti států střední Evropy v povodí Labe s Vltavou a Dunaje z let 1968–2008.
Přední britská antropoložka Mary Douglasová si za předmět dnes již klasické práce Čistota a nebezpečí zvolila analýzu idejí čistoty, nečistoty, znečištění a tabu.
Vize prehistorických světů ve čtvrté monografii legendy českého malířství. Nejproslulejší část díla Zdeňka Buriana si nyní můžete vychutnat v úplnosti a výjimečné reprodukční kvalitě.
SMRT je fascinující sama o sobě. Týká se každé živé bytosti, stejně lidí i stromů. Snad proto vnímáme téma smrti velmi osobně. Jen málokdo se na ni dokáže podívat s nadhledem, z perspektivy života trvajícího miliony let.
Kniha zkoumá nová paradigmata v současné biologii a do hloubky se zabývá přínosem vědců jako jsou Richard Dawkins,
Barbara McClintock, Adolf Portmann, D. Bohm, R. Sheldrake a G. Bateson.
Kniha je první komplexní publikací v češtině o nositeli Nobelovy ceny Nielsi Bohrovi, osobnosti, která ve 20. století vedle Alberta Einsteina snad nejvíce proměnila tvářnost nejenom fyziky, ale i dalších přírodních věd a lidského myšlení vůbec.
