Autor představuje volyňský zločin v širokém kontextu etnických čistek, které se v období druhé světové války děly, a nabízí čtenáři odpověď na řadu základních otázek o dané problematice.
Publikace ilustruje na konkrétních příkladech místní historie severního Plzeňska (Kralovicka) osudové děje druhé světové války v českých zemích. Regionem probíhaly významné hranice, jeho část připadla do Sudet, část zůstala v Druhé republice a pozděj
Vznik knihy iniciovalo město Plzeň ve snaze připomínat úlohu amerických vojsk při osvobozování českého západu i západní Evropy od nacismu v letech 2. světové války. Vzpomínky pamětníků- válečných veteránů jsou zasazeny do kontextu bojů na Západě.
Katalog vychází u příležitosti konání výstavy stejného jména. Výstavní projekt, jehož autory jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra, přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu.
Kniha je příspěvkem k literárněhistorickému zkoumání období protektorátu, zaměřeným na historický román, který zaujímal v těchto letech význačné postavení. Vlastní jádro práce leží ve studiích o konkrétních dílech vybraných autorů.
Prožijte druhou světovou válku tak, jak ji líčila nacistická propaganda v časopise Signal, a porovnejte to s fakty, jak to v letech 1939 až 1945 skutečně bylo.
Jak již název knihy napovídá, jedná se o novodobý pohled na Východní frontu, popisující známé události, které se odehrály na území SSSR od 22. června 1941 do 23. června 1944, ovšem s ohledem na nově odtajněné skutečnosti.
Chamberlain je jako jeden z aktérů mnichovského ponížení Československa trvale spjat s touto nejtraumatičtější epizodou českých moderních dějin.Politika appeasementu zapříčinila druhou světovou válku se všemi jejími tragédiemi lidskými i politickými.
Sborník přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků na téma Mnichov 1938 – Roberta Kvačka, Václava Kurala, Hanse Henninga Hahna, Evy Hahnové, Miloše Trapla, Ladislava Kudrny a Zdeňka Hazdry.
Kniha přibližuje události ve vesnici Bergersdof (Kamenná) z konce 2. světové války. Jsou zasazené do celkového dobového kontextu časově rámovaným od 15. března 1939, který obyvatelé německého jazykového ostrava na Jihlavsku vítají jako osvobození.
V dvousvazkové publikaci je detailně zdokumentována téměř 150 kilometrů dlouhá pevnostní linie, která byla podél Vltavy za přísného utajení vybudována v krizovém roce 1938.
