V zámecké knihovně v Dačicích se nachází šest výtisků posmrtně vydané edice básní šlechtičny Terezie Dalbergové (1866–1893), zapomenuté básnířky, jejíž životní osud byl úzce spjat s dačickým zámkem.
Das Buch versucht, Schuld der ausgezeichneten Komotauer Museumsammlung abzudecken. Das Buch wurde mit dem ersten Preis im nationalen Wettbewerb Gloria musaealis 2014 gewürdigt.
První část dvoudílné publikace o brněnských palácích raného novověku seznamuje čtenáře s obecnými podmínkami jejich vzniku i s konkrétními dějinami vybraných objektů.
Autor shrnuje dosavadní poznatky archeologických výzkumů v jeskyních Šipka (moustérienské osídlení z doby před 40 000 lety) a Čertova díra (osídlení člověkem v mladém paleolitu před 40-30 000 lety) u Štramberka.
Publikace se podrobně zabývá historií vzniku, podobou a výzdobou pražského Belvedéru, stavby, jejíž výrazná podoba je jednou z hlavních pražských dominant a která je obestřena romantickou pověstí.
Malíř Jiří Kovařík (1932-1994) byl plzeňským rodákem a celý svůj život v Plzni prožil. Tato kniha je první monografií Jiřího Kovaříka, která mapuje celek jeho díla, včetně pohnutého života umělce, který byl tragickou nehodou ukončen nedlouho po r.1989.
Druhé vydání publikace o zaniklém kartuziánském klášteře v Dolanech u Olomouce seznamuje s dějinami kláštera, jeho stavební podobou, okolnostmi jeho zániku za husitských válek i s archeologickým výzkumem na místě, kde stával.
Kniha přibližuje události ve vesnici Bergersdof (Kamenná) z konce 2. světové války. Jsou zasazené do celkového dobového kontextu časově rámovaným od 15. března 1939, který obyvatelé německého jazykového ostrava na Jihlavsku vítají jako osvobození.
Publikace je první samostatnou monografií jedné z nejvýznamnějších staveb české moderní architektury – budovy muzea v Hradci Králové od architekta Jana Kotěry, která byla vystavěna v letech 1909–1913.
Pavel Vlček předkládá jak poznatky týkající se zaniklých sakrálních objektů středověkého dominikánského kláštera s kostelem, tak zejména podrobné vylíčení výstavby a osudů proslulého Hildebrandtova chrámu.
Počátkem 20. století se v Praze přihodilo cosi výjimečného. Tehdy opěvovaný i zatracovaný kubismus, každopádně poslední vážně míněný moderní umělecký směr, zde utvořil svébytný proud.
Anfang des 20. Jahrhunderts geschah in Prag etwas Außergewöhnliches. Der damals verherrlichte und zugleich verdammte Kubismus als letzte ernst gemeinte moderne Kunstrichtung wandelte sich zu einer selbstständigen Bewegung.
Publikace seznamuje čtenáře s historií a geniem loci tajemného zapomenutého koutu v oblasti Albertova a Karlova, přináší teoretický pohled na současnou architekturu a zároveň poodkrývá samotný proces tvorby současného architektonického díla.
Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni.
