Knihu tvoří dvě samostatné studie pojednávající o naukách o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství a jejich reflexi v písemných pramenech a v umění českého středověku.
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech.
Publikace mapuje život kněze Josefa Čiháka (1912-2003). Soustředí se především na léta 1956-1962, kdy byl kněz nespravedlivě obviněn a odsouzen komunistickým režimem k deseti letům vězení.
Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi.
Kniha se zabývá tematikou antidemokratických
a nacionalistických tendencí v prostředí
českého a německého katolicismu
v Československu v meziválečném období.
Může se člověk o Bohu bavit jako o všem ostatním? Je možné napřed mluvit o výsledcích Ligy mistrů, pak o Bohu a nakonec o předpovědi počasí? Brilantně napsaná „evangelizační anti-pomůcka“ .
Kniha Marie Zimmermannové je věnována odbornému dílu Josefa Hronka (1890-1954), řádného profesora katechetiky a pedagogiky na Římskokatolické cyrilometodějské fakultě v Praze.
Publikace je určená především studentům humanitních a společenskovědních oborů. Je věnována analýze role náboženství v české společnosti ve 20. a na poč. 21. století a proměnám vztahu české společnosti k tomuto významnému kulturně-společenskému fenoménu.
Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování.
II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají.
Předkládaná studie je pokusem o vědeckou interpretaci jednoho ze 114 Ježíšových výroků obsažených v Tomášově evangeliu. Koptské evangelium může být zajímavé jak pro novozákonní badatele, tak i pro badatele v oblasti raně křesťanské literatury.
Současná akceleracionistická filozofie čím dál více slouží jako jistý bod propojení, který v sobě propojuje různorodé pokusy o přeformulování dřímajících společenských možností.
Hlavním smyslem navrácení církevního majetku je svoboda církví odpovědně řídit sebe samy. Svědectví, jak svěřené jmění církev spravuje, je součástí věrohodnosti jejího poslání.