Joseph J. Ellis napsal zásadní životopis, který představuje nejdůležitější – a zároveň tu nejméně chápanou – postavu americké historie, George Washingtona, v plné šíři a se všemi spornými body.
Soubor dramat tematicky sdružených kolem jmenované postavy. Tvůrci vaňkovek se rekrutují z Havlových uměleckých přátel a spolubojovníků proti tehdejšímu režimu.
Novela Henryho Jamese z roku 1878, Daisy Millerová, pojednává o mladé ženě, která svým liberálním chováním pobuřovala viktoriánskou společnost. Bilingvní nezkrácený text s komentářem.
Ľubomír Longauer predstavuje osobnosť Martina Benku v doteraz nepublikovanom zábere. Približuje Martina Benku nie ako všeobecne známeho maliara, ale ako azda prvého slovenského dizajnéra.
Nový román francouzského prozaika ruského původu je jakýmsi pandánem k Francouzskému testamentu, jímž byl Makine před časem představen českým čtenářům.
Jedna z nejzásadnějších a nejoceňovanějších knih věnovaných hudbě 20. století. Zkušený hudební publicista se v ní zaměřuje především na hudbu tzv. vážnou, ale i na její spojitost i s jinými žánry.
Kniha vzpomínek Jimmiho Ernsta (1920 – 1984), syna slavného malíře Maxe Ernsta, líčí život umělecké avantgardy v USA během Druhé světové války a v létech po ní.
Původně disertační práce z roku 2004 je obsáhlou monografií kritika, teoretika, střihače, kameramana, režiséra, filmového organizátora a pedagoga Jana Kučery (8. 8. 1908 - 5. 9. 1977).
Publikace přináší vedle úvodní studie edice vybraných textů, k nimž patří např. parodie a travestie Svatebních košil, Vodníka, Dceřiny kletba, Polednice a dalších balad.
Ekonom a člen polistopadové federální vlády vypráví svůj životní příběh. Za klíčové okamžiky svých vzpomínek autor zvolil tři momenty: holocaust, „pražské jaro“ a konec komunistického režimu.
Publikace věnovaná Janáčkovu sběratelství lidového hudebního folkloru, kterému se věnoval od 80. let 19. století až do své smrti. Kniha je vybavena bohatým fotografickým materiálem, nákresy nástrojů, notovými záznamy nápěvků mluvy a mapkami.
Nestárnoucí Ilja Hurník vydává již pátý svazek svých originálních prozaických miniatur. Po Zeleném, Modrém, Růžovém a Fialovém přichází na řadu Infračervený notýsek.
Text Michala Horáčka o 292 hodinách jedné revoluce vznikl z poznámek narychlo črtaných v sešitech, na útržcích papírů i po okrajích novin. Deníkovou formou podává o listopadu 1989 ojedinělou zprávu.
Obsáhlá publikace o Jarkovi Nohavicovi z pera hudebního publicisty Josefa Rauvolfa. Autor se na základě mnoha pramenů, ale také přímých svědectví pokouší rozklíčovat „fenomén Nohavica“.
Pojednání o původu jazyků Jeana-Jacquesa Rousseaua (1712-1778) vychází v českém překladu poprvé. Text sám byl objeven až v autorově pozůstalosti a patří mezi nejvýznamnější na dané téma v dané epoše.