Vzpomínky na 60 let v oboru sociální politiky, správy a práva z let 1955–2015 je autorský text již zesnulého prof. JUDr. Igora Tomeše, CSc. Je výjimečným svědectvím, které l popisuje profesní a životní dráhu výjimečné osobnosti.
Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR, věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období.
24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky.
Obsáhlá monografie se zabývá politicko náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.
Týdeník Echo připravil ke 30. výročí 17. listopadu 1989 zvláštní vydání o 136 stranách nazvané Příběh svobody. Obsahuje mimo jiné unikátní, dosud nepublikované protokoly z jednání Gorbačov–Jakeš (duben 1989) a Gorbačov–Havel (únor 1990).
Kapitán Leach líčí svoje vojenské zážitky v uniformě proslulého ostrostřeleckého pluku v ostrých konturách. Sdílíme s ním námahu a strádání denních i nočních pochodů a také nebezpečí bezpočtu bitev, jichž se zúčastnil.
Od samého počátku rebelie, jež se rozhořela v polovině roku 1618, považovali reprezentanti vzbouřených českých evangelických stavů strategicky položené a dobře opevněné České Budějovice za mocnou překážku prosazování svého politického programu.
Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870-1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin.
Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).
Odborná kniha německé historičky českého původu Evy Hahnové a německého historika Hanse Henninga Hahna analyzuje „vyhnání Němců“ jako jedno z nejspornějších témat německých moderních dějin.
Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia.
Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848.
Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring – ti všichni spáchali sebevraždu.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
Aktualizované vydání nabízí ucelený pohled na vývoj norského státu od nejstarších dob až po současnost. Sleduje období vikinské expanze postupnou christianizaci i dlouhé soužití s Dánskem a Švédskem, které zásadně formovalo norskou identitu.
V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.