Kniha Luboše Ptáčka je první „kurosawovskou“ monografií, která vychází v českém prostředí. Ve své rozsáhlé studii se autor pokouší o celistvý portrét této osobnosti světového filmu.
Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí v českých zemích od 10. do první třetiny 16.století. Netradičně pojaté dějiny středověkého umění jsou zasazeny do kontextu historického vývoje českých zemí, text provázejí četná vyobrazení.
Kniha renomovaného novináře a bývalého moskevského korespondenta listu Guardian Luka Hardinga jedinečným a poutavým způsobem mapuje příběh vraždy bývalého agenta FSB Alexandera Litviněnka, přičemž celou událost zasazuje do širšího kontextu vlády a politiky Vladimira Putina.
V zámecké knihovně v Dačicích se nachází šest výtisků posmrtně vydané edice básní šlechtičny Terezie Dalbergové (1866–1893), zapomenuté básnířky, jejíž životní osud byl úzce spjat s dačickým zámkem.
Hyperrealismus je úzce spojen s euro-americkým prostředím přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století. Tato publikace, která zároveň doprovází stejnomennou výstavu Muzea umění Olomouc, jej vůbec poprvé v úplnosti mapuje v českém kontextu.
Barevně výpravná publikace slovem i obrazem v horizontu nejnovějších vědeckých poznatků představuje přístupnou formou známé i méně známé historické umělecké sbírky vzniklé na našem území.
Brýle jsou v krajině Československa neprávem opomíjenou kapitolou designu a módy. Existují však rozsáhlé prameny, z nichž je patrná tradice československého brýlového návrhářství, a to i v mezinárodním kontextu.
Jedinečná kniha kompletního grafického
soupisu obsahuje přes 950 reprodukcí všech
Boudníkových grafických prací a řadu vizuálních
srovnání, neboť každý kus jeho grafiky lze vnímat
jako samostatný originál.
Publikace se snaží nastolit „pragmatický“ přístup k výtvarnému umění a tvorbě obrazů.
The publication aims to introduce a “pragmatic” approach to visual arts and the creation of images.
„Kultura“, „styl“, „forma“, „obraz“, „médium“, „kontext“ nebo „materiál“ jsou pojmy, s kterými běžně operujeme, když přemýšlíme o minulých i současných uměleckých dílech.
Sbírka Richarda Adama prezentuje největší soubor české malby od 80. let do současnosti nejen v kontextu soukromých, ale všech domácích veřejných sbírek.
Kniha Za krásnější svět předkládá dějiny tradicionalistické architektury ve 20. a 21. století – první takové dějiny v českém jazyce a dosud nejdůkladnější i ve světovém kontextu.
Koncepční úvahy k situaci současného umění a estetického myšlení Lamberta Zuidervaarta představují nejen významný příspěvek k pozici tvorby v dnešním světě, nýbrž i výzvu k domýšlení v lokálním kontextu.
Předkládané texty na základě široké škály archivních materiálů zevrubně zkoumají dosud opomíjené období konce 40. let a let 50. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu.
Autorka zasvěceným pohledem zkoumá divadelní představení jako způsob komunikace mezi divadelními tvůrci a diváky, společenský kontext vzniku divadelního představení, roli publika v dialogu s herci i možnosti této zvláštní formy mezilidské komunikace.
V kontextu evropských, nejen regionálních dějin, anglický autor odkrývá směsici údajů složitých náboženských dějin 16. století, v níž centrální postava Petra Kanisia, zakladatele České provincie jezuitů, hrála nezastupitelnou roli.
Kniha se věnuje nejen životu Milady Horákové, ale přináší také dobové souvislosti, zasazuje její aktivitu do kontextu tehdejší politické situace. Součástí jsou dokumenty a fotografie, které byly nově objeveny v archivu Ministerstva vnitra.
Publikace vycházející k výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém museu pojednává o historii Družstevní práce, tvorbě Ladislava Sutnara a Josefa Sudka pro dp a její ediční aktivitě v kulturně-společenském kontextu dvacátých a třicátých let.
