Kniha představuje Gellnerovo dílo v neobvyklých či neznámých perspektivách a souvislostech. Snahou je přitom udržet na zřeteli Gellnera jako tvůrce činného ve dvou oblastech zároveň – literární a výtvarné.
Kniha básní a fotografií „Shangri-La“ autora Zdeňka Štěpánka je po knize „Paprsky v nekonečnu“ druhou sbírkou básní, ve které se autor zaměřuje zejména a výhradně na lidské srdce a duši v kontextu celoživotního hledání lásky a štěstí.
Tato knížka hovoří prostřednictvím básniček a aforismů o složitosti lidského života.V kontextu s prostředím a podmínkami existence občanů je v podstatě obrazem současné společnosti.
Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.
První překlad reprezentativního výběru básní Bohuslava Reynka do angličtiny si klade náročný cíl představit zahraničním čtenářům svébytného vysočinského tvůrce včetně dobového a výtvarného kontextu jeho díla.
Nová básníkova kniha, už jedenáctá po dlouholeté přestávce, obsahuje i verše, jejichž slova dlouho čekala na své probuzení, na své blíženecké znamení, na svůj narozeninový kontext...
Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii.
Publikace obsahuje stručný Polletův životopis a komentovanou analýzu jeho celoživotního díla, zabývá se jeho českou a americkou recepcí a vysvětluje Polletovu poezii v kontextu jeho buddhistického vyznání
a přesídlení do státu Maine.
Tato sbírka je v kontextu současné české poezie pozoruhodným dílem hned z několika důvodů. Předně díky její schopnosti nastolit otázku po podobě spirituálního typu lyriky, který by byl adekvátní vůči současnému stavu kultury.
Nová sbírka básní v próze originálně navazuje na odkaz modernistických proudů (literárních i výtvarných), a to s ohledem spíše na zahraniční než český kontext.
V desáté básnické sbírce V jednom roce pokračuje autor starší generace Petr Mazanec neúhybně ve sledování svého údělu, své životní cesty. Bez mnohomluvnosti, afektu, patosu; poctivě a pokorně.
Proč dnes vlastně číst poezii? Podle francouzského filosofa Edgara Morina je poezie především ochranným štítem proti „hyperpróze života“, jedním ze způsobů, jak čelit každodenní rutině a racionalitě.
Kniha se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k poezii šedesátých let. Zkoumá mj. Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka.