Česká metropole nepochybně náleží k nejpůsobivějším městům světa a vstupuje tak v různých podobách i do literatury. Autor, jenž se jejími literárními reflexemi zabývá dlouhodobě, vybral pro knihu Obrazy Prahy devět svých esejů.
Tato kniha je souborem dvaceti unikátních reportáží investigativního novináře Jaroslava Kmenty. Reportáže vyšly v průběhu uplynulých deseti let v časopise Reportér a nikdy se nestaly podkladem pro jiné autorovy knihy.
Mladý a nezkušený kněžic se na přání svého otce ocitá coby správce panství daleko od své domoviny, přímo mezi dvěma znepřátelenými velmocemi uprostřed mnohasetleté války o Pomezí - území oddělující tyto země, na něhož si oba státy činí nárok.
Kniha Milana Cyroně je první polistopadovou českou monografií věnovanou čistě slovenskému filmu. Tato oblast zcela uniká zájmu české filmové vědy, byť dějiny českého a slovenského filmu mají mnoho společných kapitol.
Melancholie spojují autorčiny kresby a akvarely s textem, většinou ručně psaným. Jde vedle záznamů snů o nesčetné citáty a výpisky z četby, od autorů světových i českých, často romantiků, básníků i prozaiků, myslitelů a esejistů.
Obsahově nabitá kniha je vyústěním mnohaleté badatelské a sběratelské práce Horníčkova obdivovatele Petra Jamníka, který pro ni vybral desítky mnohdy unikátních fotografií a artefaktů ze své sbírky.
Geniální básnířka Ono no Komači, žijící v 9. století u japonského císařského dvora, kde poezie patřila k nezastupitelným prostředkům vyjadřujícím mezilidské vztahy ve veřejném i nejsoukromějším životě.
Třetí svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníky z let 1959–74, tedy z doby, kdy vznikly jeho filmy, k nimž nejen napsal scénář, ale které také režíroval.
Autorka vtahuje čtenáře do současného světa, který rezonuje znepokojujícími jevy „jinosti“. V prolínání kontinentů a ras se rozvírá i propast mezi tradicí jednotlivých etnik a tak zvanou „politickou korektností“ civilizované společnosti.
Edice Osobnosti české scénografie Monografie scénické a kostýmní výtvarnice Jany Zbořilové (*1953), kterou v roce 2016 vydal Institut umění – Divadelní ústav, mapuje její více než čtyřicetiletou divadelní a filmovou tvorbu.
Třetí "divadelní novela" libereckého autora nás zavede do fiktivního divadla v Praze, odkud televizní kamery snímají kompletní scénickou přípravu obou dílů Goethova Fausta; jde tedy o svého druhu "reality-show".
Sborník historiografických příspěvků je vydán při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století.
Soubor čtrnácti prozaických textů autora publikujícího pod pseudonymem Pavel Drozdi nese podtitul "postmoderní pohádky", ačkoli samotné texty je nesnadné žánrově klasifikovat.
Kniha připomíná zkušenosti člověka, jenž si na náměstích vycinkal dnešní dobu, ale především zažil hrůzné události minulého století: válku, teror padesátých let, osmašedesátý se vším všudy, ale i normalizační bezpráví a blbnutí.
Soubor textů z let 2000–2007 od známé grafičky a ilustrátorky je komponovanou koláží postupně se rozvíjejících, na sebe navazujících textových vrstev nejspíše srovnatelnou se strukturou cyklu Šlépějí Jakuba Demla.