Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Již mnoho let nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě.
Tvůrce legendární inscenace Balada pro banditu (1975) Zdeněk Pospíšil (1944–1993), patřil spolu s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem nejen k prvním absolventům obnoveného oboru režie na brněnské JAMU, ale i k zakladatelům Divadla Husa na provázku.
Publikace pojednává o současné situaci loutkového divadla v České republice. Pojmenovává a definuje, co může dnes znamenat loutka jako objekt, a jak se na ni dívá odborná i laická veřejnost.
Kapitán Leach líčí svoje vojenské zážitky v uniformě proslulého ostrostřeleckého pluku v ostrých konturách. Sdílíme s ním námahu a strádání denních i nočních pochodů a také nebezpečí bezpočtu bitev, jichž se zúčastnil.
Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR, věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období.
Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů.
Sborník obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii.
Kniha řeší problematiku pohybové neúspěšnosti u žáků a žákyň mladšího školního věku v podmínkách školní tělesné výchovy prostřednictvím podrobné literární rešerše a případové studie.
Katalog vydaný ke stejnojmenné výstavě, pořádané v GAVU Cheb v termínu 10. září 2020 – 3. ledna 2021, je úzce vymezenou sondou do tvorby Jiřího Načeradského (1939–2014). Zabývá se autorovým vztahem k fotografii.
Kniha se zabývá tématem životních cyklů venkovských poddaných v Čechách v 18. století a rolí ekonomických, demografických a sociálních faktorů při utváření životních osudů lidí.
Zásadní dílo polského historika umění Piotra Piotrowského Významy modernismu. K historii polského umění po roce 1945 přibližuje stěžejní momenty polského výtvarného umění od konce druhé světové války až po 90. léta.
Tato unikátní sbírka výpovědí očitých svědků z první a druhé světové války vznikla na základě neuvěřitelné šíře svědectví z první ruky. John Walter vychází z pečlivého výzkumu a ze vzpomínek více než padesáti odstřelovačů.
Publikace představuje třetí a zároveň poslední svazek edice cestovních deníků Bedřicha Machulky. Po prvním díle zápisků z let 1903–1925 přináší materiály z let 1930-1931, druhý, zatím připravovaný svazek obsáhne hlavně zápisky r. 1927.
Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše
a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935.
Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989.cí d