Kniha Význam v architektuře Západu (1974) slavného teoretika architektury Christiana Norberga Schulze představuje autorův souborný pokus vylíčit základní proměny v dějinách architektury.
Román Naruby, považovaný za "bibli dekadence", odráží atmosféru francouzského fin de siècle. Jeho hlavním hrdinou je poslední potomek starobylého rodu des Esseintes, znuděný zhýralým a rozkošnickým životem.
Melancholie spojují autorčiny kresby a akvarely s textem, většinou ručně psaným. Jde vedle záznamů snů o nesčetné citáty a výpisky z četby, od autorů světových i českých, často romantiků, básníků i prozaiků, myslitelů a esejistů.
Kniha Biblické příběhy – Obrazová encyklopedie je nepostradatelný pomocník pro všechny zvídavé čtenáře (i jejich rodiče), kteří se chtějí seznámit s nejdůležitějšími postavami a příběhy z Bible.
Drozdova novela, napsaná v době začínající normalizace a dostupná pouze jako samizdat, patří k vrcholům onoho typu prózy, který by se dal nazvat sebezáchovným.
Kniha představuje mimořádný přínos ke zkoumání globálních procesů světové ekonomiky, protože přináší nový pohled na všechny související geopolitické, finančně ekonomické i demografické a enviromentální vlivy na globální hospodářství.
Paměťová studia posledních desetiletí se zabývají kulturní pamětí a charakterizují privátní vzpomínky i oficiální prezentace událostí jako kulturní a sociální konstrukt, jako nepřetržitý proces vybavování si a reinterpretace transferu vzpomínek.
Autor v jedné ze svých nejslavnějších knih – přímo klasice na téma krátké terapie zaměřené na řešení – používá metaforu klíčů. Stížnosti jsou jako zámky ve dveřích. Je ovšem jedno, jak jsou tyto zámky složité, protože k otevření dochází pomocí klíče.
Ve 3. vydání této učebnice byly rozšířeny úvodní části jednotlivých kapitol, jež přinášejí základní představu o historicko-společenském a kulturním vývoji v daném období.
Dějiny fotografie by mohly být zároveň dějinami zápasu o její uznání jako takzvaného vysokého umění. To přišlo velmi pozdě a se stejným zpožděním se na fotografii začalo nahlížet jako na sbírkový umělecký předmět hodný zájmu historiků umění.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Edice Osobnosti české scénografie Monografie scénické a kostýmní výtvarnice Jany Zbořilové (*1953), kterou v roce 2016 vydal Institut umění – Divadelní ústav, mapuje její více než čtyřicetiletou divadelní a filmovou tvorbu.
Kniha se retrospektivně zabývá celou kariérou této hudební legendy a zodpovídá celou řadu dotazů tím, že se detailně zaměřuje na všech třicet šest Dylanových oficiálních studiových nahrávek.
