Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka.
Hlavním tématem knihy Vojvodovo: identity, tradice a výzkum je Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, založená roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české vsi Svatá Helena v (dnes rumunské části) Banátu.
Kniha je základní odbornou učebnicí pro studijní obor zaměřený na sociální činnosti. Jejím cílem je seznámit žáky se základy sociální politiky v systému politiky státu.
Ohniskem groteskní hry je spor o les. Zatímco pro bohatou majitelku panství Raisu Gurmyžskou představuje les šanci jak rozmnožit majetek a získat mladého milence, pro bezskrupulózního obchodníka Vosmibratova je les byznys.
Monografie se poprvé v tomto rozsahu věnuje výtvarným umělcům, kteří ve 30. letech 20. století odešli do Československa, kde na krátký čas nalezli své útočiště před šířícím se nacismem.
Variace na Molierova Tartuffa v osobité úpravě mága českého jeviště Jana Nebeského. Není to celá hra tak, jak ji Moliere napsal – je to pohled vedený motorovou pilou, osekávající zbytná text až na holou kost.
Kniha je prvním monografickým pojednáním o obsahu výuky na pražské lékařské fakultě v době barokní; titul odkazuje ke dvěma významným českým profesorům medicíny té doby.
Svět na divadle ukázat, a celý… Jedná se o nejnovější publikaci ediční řady Eseje, kritiky, analýzy, která přináší soubor studií a kritik teatroložky a kritičky Jany Patočkové.
Za tuhle knihu by měl jít autor do pekla, tedy kdyby nějaké
peklo existovalo a jemu by se chtělo někam jít – to by o románu Filipa Zawady asi napsal jeho hrdina - malý chlapec ze si-
rotčince, vedeného jeptiškami.
Kniha čtenáře uvádí do vývojových proměn výtvarné rekonstrukce prehistorického světa, zejména období mladého paleolitu. Pozornost je věnována výtvarné tvorbě českých a zahraničních umělců od 19. až do počátku 21. století.
První samostatné, obrazově dokumentované vydání krátké bolestně imaginativní prózy z roku 1949, která znamenala přelom v Hrabalově tvorbě a jejíž motiv sebevraždy se promítl do pozdějších Ostře sledovaných vlaků.
Co mají společného dějepisectví a evoluční biologie? Zdánlivě nic. Autoři však ukazují, že patří do jedné kategorie: obě nauky rekonstruují dějiny (lidí a života vůbec) na základě dochovaných stop, pak jedna i druhá tyto nálezy interpretují.
Rytířská dvorská kultura je mimořádně vděčným a populárním tématem. Díky moderním přepracováním středověkých látek známe příběhy o králi Artušovi, nesmrtelné lásce mezi Tristanem a Izoldou a hrdinských činech Alexandra Velikého.
Výpravná kniha Kate Listerové zachycuje historii odvěkého řemesla očima sexuálních pracovnic: od středověkých ulic po salony Divokého západu, od nevěstinců po zámecké komnaty.
V této provokativní knize nabízí Robert D. Kaplan, autor několika bestsellerů ve Spojených státech amerických, nový pohled na globální změny a snaží se najít odpověď na otázku, čemu jednotlivé kontinenty a státy budou muset v budoucích letech čelit.
Pro druhou sbírku Libora Staňka II. je charakteristický silný koncept zakořeněný v autorově přirozeném prostředí, který zároveň vstupuje do básní jako významotvorný pilíř.
