Kniha Variace na gender čtivou formou představuje a aplikuje poststrukturální, postmoderní a diskurzivní teorie genderové identity uplatňující se na poli feministické teorie, sociální psychologie a lingvistiky.
Monografie představující jeden z nejkomplexnějších analytických a interpretativních přístupů k teorii symbolu a strukturaci symbolična v českém odborném prostředí.
Zásadní práce významného českého vědce, profesora Univerzity Karlovy v oboru ochrany životního prostředí, a politika, který se aktivně věnuje této problematice v široce chápaném kontextu udržitelného rozvoje.
Text před mnoha lety jistě vznikl v určitém dobovém kontextu, i dnes ale působí neuvěřitelně živě. Je čtivý a imaginativně inspirativní. Můžeme jej vnímat jako určitou poetickou esej, v níž autor zkoumá hranice vlastního psaní a literatury vůbec.
Autor ve své knize podává výklad teoretických kořenů Marxovy filozofie, zařazuje ji do dobového sociálního kontextu, který je současně představen jako hlavní motiv Marxova myšlení.
Jedinečné vylíčení průběhu slavkovské bitvy se všemi jejími peripetiemi, nečekanými zvraty a dramatickým vyvrcholením i historickým kontextem, který k bitvě nevyhnutelně vedl.
Kniha v jedenácti kapitolách seznamuje čtenáře s vývojem stavu životního prostředí v České republice, s koncepčními, právními a správními souvislostmi, s finančním rámcem všech změn a jejich mezinárodním kontextem.
Publikace přináší profily více než osmdesáti básnických, prozaických a dramatických děl, která vstoupila do kontextu českého literárního vývoje (tvořeného samozřejmě i literaturou exilovou a samizdatovou) až po roce 1989.
Autor poutavě přibližuje zážitky, poznatky a zkušenosti německých stíhacích legend a opírá se přitom o archivní výzkum, deníky, dopisy, vydané i nevydané vzpomínky a rozhovory, které osvětlují jejich poválečné osudy.
V knize Papež, který změnil svět autor vypráví o veřejných i soukromých aspektech pontifikátu a všechny události zasazuje do širšího kontextu, hledá příčiny a uvažuje o možných důsledcích.
Tato kniha není jen popisem klasických východisek literární vědy, ale také pokusem o jejich revizi v kontextu postmoderní plurality a nového myšlení. Vhodné i jako nezvyklý úvod do teorie soudobé literatury.
Kniha se zabývá básnickou tvorbou mladých debutantů, kteří vstoupili do literatury v 90. letech 20. století a jejichž tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice.
Cílem této studie je nastínit některé z podob interakce mezi freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou a jinými humanitními disciplínami ve francouzském kontextu.
Ve čtyřech studiích předkládají autoři čtenářům výsledek svého tázání po možnostech a limitech psaní literární historie. Oběma autorům je společné přesvědčení, že by se nemělo o dějinách národní literatury uvažovat pouze v kontextu české kultury.
