Publikace představuje čtvrtý svazek Edice politických programů, která má za cíl dokumentovat programový vývoj politických stran v českých zemích až do roku 1948.
Monografie analyzuje význam a úlohu tělesné výchovy a sportu ve vnitřní i zahraniční politice meziválečného Československa. Činnost organizací z oblasti tělesné kultury představovala majoritu spolkového života tzv. první republiky.
Publikace se zabývá především významným obdobím českých dějin, kdy se formulují a zejména v dobových polemikách tříbí názory různých proudů českých intelektuálů, kteří v proměňujících se uskupeních utvářeli podobu české moderny.
Publikace obsahuje biogramy 350 osob, ve své době významně ovlivňujících chod společnosti. Jedná se o vrcholné reprezentanty státní správy, kteří vedli některý z politických úřadů na okresní, krajské nebo zemské úrovni.
Studie o politické kultuře německých aktivistických stran v ČSR uvádí problematiku politické kultury do historického bádání zabývajícího se dějinami meziválečného českolsovenského státu.
Kniha v heslech zachycuje na 1 500 biogramů, jež bez hodnotících soudů sledují nomenklaturní zařazení osob dobové kulturní scény – od filmu a divadla přes literaturu a periodika až po hudbu a estrádní umělce.
Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918 obsahuje více než tisícovku biografických hesel vedoucích státních činitelů v Čechách působících v tzv. politických úřadech.
Kniha je barvitým svědectvím tisíciletých česko-polských vztahů, sleduje polské stopy v Praze od jejího vzniku až dodneška, přináší o nich dosud neznámá fakta
Hitlerův vpád do Polska v září 1939, znamenaly první brutální akt druhé světové války. Avšak celé toto tažení bývá často přehlíženo na úkor ostatních monumentálních střetnutí, která následovala dalších následujících šesti letech.
Německý vpád do Polska 1. září 1939 znamenal počátek 2. světové války. Výsledek tažení byl vzhledem k poměru a vybavenosti armád obou států předem rozhodnutou záležitostí. Její průběh se však předvídat nedal.
Posmrtně vydávané vzpomínky Jiřího Loewyho představují jeho pestrý životní příběh a také osud jeho generace, zrozené v první republice a prožívající dětství za války, kterou únor 1948 zastihl na prahu dospělosti a listopad 1989 na konci aktivního věku.
Kosmanovo syntetické dílo pojednává v osmi vyvážených oddílech od složitého vývoje a stabilizaci polského státu za Piastovců, o jeho rozmachu za Jagellonců, o době polsko-litevské monarchické a šlechtické republiky až do událostí 20.století.
Autoři soustředí svoji pozornost k historickým a symbolickým „uzlovým bodům“, které jsou důležité jak pro vývoj polské společnosti, tak pro pozdější polskou historickou paměť.
Kniha přináší 24 kapitol, ve kterých se poutavě vypráví o evropských bojištích od antického Řecka a Říma přes středověk až k oběma světovým válkám. Jsou líčena místa tragická i slavná např. Kartágo, Salamis, Trasimenské jezero, Kresčak, Waterloo,...
Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy.
Osmý svazek edice politických programů přináší výběr z programů a příbuzných pramenů vztahujících se k Československé národní demokracii a Národnímu sjednocení v letech 1918-1938.
Bitva u Suchých Krut na Moravském poli, které se věnuje tato práce, patří mezi nemnoho událostí, které lze považovat za skutečné dějinné mezníky a nadlouho určil směr politického vývoje střední Evropy.