Publikace k výstavě Exil v Praze a Československu 1918 - 1938 (Clam Gallasův palác, Husova 20, Praha 1), která pojednává především o československé 1. republice jako demokratické zemi.
Šlechta v českých zemích na cestě ke dvorům prvních Habsburků. Kniha regionálního historika velice podrobně popisuje přítomnost a osudy některých členů české šlechty v raném novověku na dvorech Habsburků.
Druhý díl Tramvají a tramvajových tratí v řadě Zmizelá Praha, nás zavádí na levý břeh Vltavy do historických měst a dalších obcí, které byly připojeny ku Praze po roce 1900 (v případě tohoto břehu vesměs v roce 1922).
Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii.
Prameny k dějinám československé krize 1967—1970, díl 1. Vážné i hněvivé nápisy, plakáty, výzvy a mnohé jiné projevy lidové tvořivosti nezapomenutelné doby okolo roku 1968.
Desátý svazek edice Dny, které tvořily české dějiny, mapující významná data naší historie. Co pro Čechy znamenala pražská korunovace Ferdinanda V. v září 1836?
V druhém z pěti svazků je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.
Výpravná obrazová publikace představuje bohatý život pražské společnosti za panování císaře Rudolfa II., kdy se Praha po dlouhé době stala centrem císařství.
Před sto lety, 1. ledna 1922, vešel v platnost zákon o Velké Praze. Na jeho základě se k hlavnímu městu Československa přidružilo třicet osm obcí a osad v jeho okolí včetně Žižkova a Královských Vinohrad.
Čtvrtý díl knihy Nádraží a železniční tratě, jež vychází v rámci edice Zmizelá Praha, opět mapuje dřívější podobu míst, jež prošla či v nejbližší době projdou výraznými proměnami.
Kniha přináší syntézu přírodovědných a archeologických dat a pramenů při řešení historických otázek spojených se vznikem vrcholně středověké sídelní struktury, s počátky exploatace zlata a později i stříbronosných rud v zájmovém území.
Monografie Karla Kovandy je cenným příspěvkem k dějinám hospodářské reformy v Československu v šedesátých letech 20. století. Zabývá se problematikou podnikové samosprávy, která představovala jednu z nejvíce diskutovaných otázek v rámci ekonomiky.