Výsledek pro: pravoslaví

Průřez dílem jedné z nejvýznamnějších exilových osobností české kultury 20. století.

Obhajoba Eckhartových myšlenek odsouzených papežskou bulou z roku 1329. Filosoficky přesný rozbor ústředních Eckhartových témat, jako je rození Božího Syna v duši, zbožštení člověka či jeho sjednocení s Bohem v "základu duše".

Kdo je – nebo kdo může být – v dnešní době autorita? Nemám na mysli autoritu mravní, ale někoho, kdo je schopen zásadní reflexe našeho místa ve světě, kdo dokáže nahlédnout skutečnou duchovní situaci doby na pozadí uplynuvších staletí.

Autor se v knize pokouší naznačit odpovědi na některé z nejnaléhavějších otázek, s nimiž se střetávají současní logikové a analyticky zaměření filozofové, když usilují o vypracování teorie faktů a pravdy a teorie jejich vzájemného vztahu.

Sborník příspěvků.

O výjimečném daru Shunrya Suzukiho zprostředkovat tradiční zenové učení pomocí běžně používaného jazyka není pochyb. V této knize ožívá v příhodách, které o něm vyprávějí jeho žáci.

Kniha představuje pokročilý úvod do analytického myšlení a rekonstrukci jeho vztahů k filosofii tradiční.

Poklady výroků vyslovených velkým čínským filozofem, doplněné ilustracemi.

Kašmírský šivaismus je nejvýznamnější nedvojnou filozofií Indie. Abhinavagupta, největší mezi starobylými šivaistickými mudrci, napsal mnoho hlubokých a rozsáhlých pojednání.

"Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Navracet se k prvním počátkům znamená vědoucně předjímat budoucnost: to, co nás čeká v budoucnosti, je to, co jsme nestihli rozluštit v minulosti," píše D. Ž. Bor ve své poslední knize.

Práce je pokusem o kritický výklad základní myšlenky jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů – Emanuela Rádla.

Uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.

diskuse o soukromém jazyce, k níž dal ve své knize Filosofická zkoumání (1953) podnět rakouský filosof Ludwig Wittgenstein.

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.

Co je pravda? Má pravdu věda? Je místem pravdy univerzita se svými akademickými svobodami? Otázka po pravdě je prý tou nejfilosofičtější otázkou vůbec.

Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní College de France.

Kniha zaujme ty, kteří se zajímají o spory mezi civilizacemi, o interkulturní dialog a o lidská práva z hlediska filosofie, sociologie, politologie, právní vědy či kulturních studií.

Dnes klasické dílo právní a politické filosofie je ucelenou studií o lidských právech a liberálním pojetí právního státu.

Britský klasický filolog sleduje rozmanité aspekty řeckého sklonu k iracionalitě od Homéra až po 3. stol. po Kr.