Kniha vychází z řady archivních pramenů a nechává nahlédnout pod pokličku dispečerské činnosti, nezbytné součásti každodenního provozu autobusových linek.
Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky).
Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše.
Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech.
Práce řídícího letového provozu je velmi zajímavá, ale zároveň i náročná. Co může být v životě krásnějšího, než mít zaměstnání, které je zároveň vaším koníčkem. A to je přesně případ autora této knihy.
Druhý svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Nového Města pražského, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století.
Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy).
Samosprávní předpisy statutární povahy byly pro středověké univerzity základními pravidly vnitřní organizace a v případě fakult i závaznými směrnicemi pro výuku, zkoušky a udílení akademických titulů.
V tomto dvanáctém "staropražském špalíčku" historika a milovníka Prahy Antonína Novotného potřetí předstupuje před čtenáře jeho rozsáhlá populární encyklopedie o životě Prahy a Pražanů uprostřed kvasu druhé čtvrtiny devatenáctého století.
Další titul historika a milovníka Prahy A. Novotného. Již počtrté předstupuje před čtenáře jeho rozsáhlá populární encyklopedie o životě Prahy a Pražanů uprostřed kvasu druhé čtvrtiny 19. století.