Sborník s úplným podtitulem Válečná cesta Ivana Matouška, důstojníka československé a francouzské kavalerie, 1939–1944 přináší dokumenty a svědectví blíže osvětlující tři rozhodující události Matouškovy válečné cesty.
Rebreanův fantastický román, těžící z odkazu romantiků a leckdy přirovnávaný k slavnému Tuláku po hvězdách Jacka Londona, si i po devadesáti letech od svého vzniku zachoval původní svěžest jako hold nehynoucí lásce, která vítězí nad smrtí.
Výběr z esejů psaných pro „rubriku tandemů“ revue Orizont. Setkávají se zde dva způsoby zpracování, dva lidsky a genderově distinktivní pohledy. Autoři reagují na více či méně jarmareční zprávy ze světa a vedou s nimi dialog.
Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného Praze v červnu 2012. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury a Centrem židovských studií FF UK.
Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880.
Antologie představuje prostřednictvím krátkých próz současné autory literatury albánské (Uran Butka, Mira Meksiová), chorvatské (Svetlana Gjoniová, Zoran Ferić, Ivančica Đerić), slovinské, ...
Velký román "Demonokracie" autor psal patnáct let. Slovy autora - "Román je o škodlivosti demokracie". Černohous studoval pravoslavnou teologickou fakultu a cestoval po pravoslavných klášterech. V současné době žije v Rusku.
V tomto románu jsme svědky postupného přerodu hlavního hrdiny v povolný nástroj represe, který se neštítí asistovat ani při deportaci vlastních rodičů na Sibiř.
Téměř detektivní příběh ze současné vesnice, ve kterém moderní stará panna – teta Valerie – zdědí nečekaně rodinný statek. Protože ovšem nemá na jeho údržbu, snaží se ho zachránit pomocí příbuzných, kteří přijedou z různých částí světa.
Rozsáhlá kniha vzpomínek významného českého diplomata Jaromíra Kopeckého (1899-1977) je významným příspěvkem k poznání československých dějin 20. století.
Autor se snaží prokázat, že existuje estetika založená na vědeckém základě. Své tvrzení, že zlatý řez je matematickým klíčem krásy, zdůrazňuje natolik, že mýtus o něm nastoluje s konečnou platností.
Maximoff v románu zpracoval romskou legendu do košaté historie osvětlující mnohé z pověr a zákonitostí vlastního lidu, a úsporným stylem připomínajícím naivní obrazy líčí tragédii, k níž dospěje ten, kdo se pokusí tyto nepsané zákony porušit.
