Výsledek pro: vladimir liska

Bílá hora je jedním z černých míst na mapě české historie. V další z historických výprav do české minulosti nás Vladimír Liška zve k pátrání po rakvi s jedenácti hlavami staroměstských popravenců.

Vladimír Liška navázal na úspěšnou řadu titulů věnovaných historickým osobnostem, jimž se věnoval např. v knihách Po stopách římských tyranů, Neslavné konce slavných či Neslavné konce mocných, tentokrát se však zaměřil na známé i méně známé postavy .

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.

Ve své druhé monografické publikaci, v nichž se věnuje mimořádným zjevům světové historie, se Vladimír Liška zaměřil na zřejmě nejzáhadnější postavu evropského středověku, jejíž fascinující osudy nemají žádného srovnání – Johanku z Arku...

Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, které čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků.

Další kniha známého spisovatele, záhadologa a badatele Vladimíra Lišky se vrací k pohnutým a nejvypjatějším okamžikům našich novodobých dějin, do doby, kdy byla zcela podkopána naše samostatnost a ohrožena existence národa. Kniha si klade za cíl seznámit především mladé čtenáře s dobou, od které uplynulo více než sedmdesát let.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Erudovaný historik a zkušený publicista Vladimíra Liška přináší osobitý pohled na hlavy našeho státu.

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení.

Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam.

Některé skandály proniknou na veřejnost, jiné se daří tajit a stanou se později předmětem dohadů, ale vždy mají své hrdiny a oběti.

Navštívili jste Býčí skálu, hrad Houska, Zvíkov, slyšeli jste o létajících hadech, skřítcích a upírech v Čechách? Víte, kde je ukryto kouzelné zrcadlo a co se stalo na Devíti křížích?

Autor zavede čtenáře na místa spojená s dávnými legendami a mýty, k nimž chová úctu a jejichž proslulost zná celý český národ. K ojedinělým lokalitám naší vlasti bezesporu patří Říp, Hostýn, Petřín, Svatá Hora u Příbrami.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Panovnické rody od nepaměti provázely skandály, které se někdy dařilo před veřejností ututlat, nebo vyšly najevo až dlouho poté, co se odehrály. Mnohé z nich jsou ale dosud neobjasněné, což historiky neustále nutí k bádání a touze po vyřešení pikantností mocných. Ve čtrnácti příbězích se autor snaží poodhalit dosud skrytá zákoutí, domýšlet drobné nuance a pátrat pro příčinách a úmyslech historických osobností.

Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři.

Jaké byly klíčové okamžiky vlády Marie Terezie? Barokní období, do kterého se jediná česká panovnice narodila, bylo bohaté kulturou i množstvím pověr a předsudků.

Angkor Vat, palác Potála, sochy moai, Velká čínská zeď a více než tři desítky dalších památek, které nám zanechaly předchozí generace.

Nesvoboda je horší než smrt. Ale jaká je cena za život v bezpráví?

Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe.

Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Co předcházelo tragické smrti Jana Masaryka? A co se oné noci skutečně stalo?

Dne 12. dubna roku 1961 obletěla celý svět úžasná zpráva, která se navždy zapsala do dějin dobývání vesmíru. Na oběžnou dráhu Země vzlétl první kosmonaut. Jurij Alexejevič Gagarin se rázem stal celebritou celosvětového formátu.