české dějiny

Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.

Další svazek "Kroniky komunistického Československa" se zabývá osobami Klementa Gottwalda a Rudolfa Slánského.

Přivoňte ke koloritu každé doby, životnímu stylu. Poznejte její hlavní panovníky, platidla, která tehdy zemí kolovala. Přečtěte si, co mohli lidé za určitou částku koupit. Seznamte se s fotokopiemi jedinečných starožitností – mincí, bankovek i státovek.

Jak se žilo legionářům po návratu z legií, ale i v pozdějších dobách? Jak se k nim zachovala naše společnost? I na takovéto otázky najde čtenář zajisté uspokojivé odpovědi v nové knize Jana Michla.

Co se skutečně stalo 4. května 1919 u Bratislavy? Atentát – nebo nešťastná náhoda? A jestliže atentát, pak proč a v čím zájmu?

Nové pohledy na historii odborů.

Kniha zachycuje osudy českých Němců, kteří svůj život v kritických chvílích spojili s osudem Československa. Někteří zůstali, někteří odešli. Svému přesvědčení a „své republice“ však věrni zůstali.

Historická studie podložená důkladným studiem archivních pramenů evropské i americké provenience.

Druhé opravené vydání prvního svazku trilogie, která představuje monumentální historickou syntézu našeho předního specialisty na velkomoravské období.

Sborník patnácti studií účastníků mezinárodní konference, věnované problematice působení čs. vojenských a leteckých atašé, vojenských zmocněnců,...

Knihy o keltském období v dějinách českých zemí neponechávají mnoho místa evropskému a světovému kontextu raného vývoje našich zemí...

Historická studie je věnovaná zejména zahraničně politické aktivitě čs. vlády a evropských velmocí.

Ve své knize vzpomíná Ladislav Melíšek na svou dramatickou cestu do zahraničního odboje, která vedla přes Slovensko, Maďarsko do Jugoslávie, odkud pak pokračoval do Palestiny, ...

V bitvě u Moháče ztratili Jagellonci téměř vše, mladičký král Ludvík byl mrtev a před českými stavy se otevírala klíčová otázka: kdo nastoupí po něm.

Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.

Autora zajímá, co si sami Češi ze své historie pamatují, na co se naopak rozhodli zapomenout a kým se rozhodli být.

Ojedinělá hudebně historická práce na základě dobových pramenů mapuje vývoj a význam vojenské hudby na našem (historickém) území od 17. století, popisuje činnost vojenských kapel, skladatelskou produkci a její uplatnění.

Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.

Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie.