Ferdinand I., římský císař, český a uherský král, velkou část svého politického života prožil do určité míry ve stínu svého staršího bratra, císaře a španělského krále, Karla V.
Šestý (a poslední) svazek řady katalogů rukopisných zlomků KNM, který podchycuje jednak zlomky nově objevené roku 2016, jednak celek menších zlomků ukládaných do trezoru již od 20. let 20. století a dosud nezpracovaných.
Případy, které kdysi vzrušily veřejnost.
Také za časů našich předků se samozřejmě páchaly zločiny, ale na rozdíl od dnešních časů byly vraždy a loupeže považovány za excesy, které se nedějí každý den, a navíc byly tyto zločiny i přísně trestány.
Druhý svazek objevné práce o pevnostech a stálém
opevnění za první světové války zachycuje
zejména trojí obléhání pevnosti Přemyšl
v Haliči, houževnatou obranu nejmodernějších
rakousko-uherských fortů.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Ze zákulisí nacistického teroru.
Jména jako Klaus Barbie, Adolf Eichmann, Hermann Göring, Reinhard Heydrich, Heinrich Himmler a Ernst Kaltenbrunner nahánějí hrůzu jak bezúhonným občanům, tak těm, kteří bojovali proti Adolfu Hitlerovi.
Kniha se podrobně zabývá nárůstem česko-německých rozporů v oblasti Sokolovska a Karlovarska ve 30. letech, zejména pak vzrůstem henleinovského hnutí. Hlavní osou je pak vylíčení všech známých, méně známých i zcela neznámých událostí ze září 1938.
Vynikající dílo investigativní žurnalistiky získalo prestižní cenu Cornelia Ryana, kterou uděluje Overseas Press Club. Je to příběh násilného vzestupu a pádu Pabla Escobara, šéfa kolumbijského medellínského kokainového kartelu.
Kniha volně navazuje na 1. díl Sokolovsko. Tak jako v předcházejícím díle i zde se seznámíte s problematikou nárůstu česko-německých rozporů ve 30. letech a to nyní s ohledem na Karlovarsko.
Edice doprovázená úvodní studií představuje nejvypjatější kapitolu dějin Pelhřimova v 16. století – spor Karla z Říčan s jeho pelhřimovskými poddanými o várečné právo a městské svobody.
Čtenářům se vydáním Pamětí Jana Krčmáře dostává do rukou informačně bohatý, jazykově a stylisticky kultivovaný a čtenářsky po všech stránkách atraktivní pramen.
Próza Jitky Černíkové “Krásné hlasy” není román, ačkoliv by to tak podle rozsahu na první pohled mohlo vypadat. Dílo, na němž autorka pracovala dvě desetiletí, je svébytná rodově – rodinná kronika.
