Další z úspěšné řady publikací (Tragédie slavných, Sebevraždy slavných, Vraždy slavných, Popravy slavných) spisovatele a novináře Libora Budinského. Tentokrát se soustřeďuje na duševní nemoci osmdesáti osobností z celého světa v průběhu historie.
Čtvrtý svazek edice pramenů k českým raně novověkým dějinám zpřístupňuje poprvé v úplnosti zápisky Pavla Korky z Korkyně, tradičně označované jako paměti. Rukopis je uložen v Roudnické Lobkowické knihovně na zámku Nelahozeves.
Autorka popisuje rozhlasové vysílání na území Čech a Moravy od vzniku první soukromé rozhlasové společnosti v Čechách roku 1923 až po převzetí vysílací sítě Němci v roce 1939.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Kniha obsahuje, mimo popsanou historii jednotlivých útvarů, životopisy jednotlivých velitelů útvaru, množství obrazového materiálu a především cenné vzpomínky příslušníků útvarů, vojáků z povolání, ale i vojáků základní služby.
Předkládaný sborník, vycházející u příležitosti Mezinárodního dne studentstva – Dne boje za svobodu a demokracii, který je doplněný řadou fotografií, má přispět k poctivým snahám, aby se na události před 75 lety nezapomínalo.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Druhý díl historie jedné z nejzákeřnějších válek minulého století, která se stala předobrazem konfliktů se současnými islamisty z řad Hamasu, Al-Kaidy, Talibanu či Islámského státu, zachycuje období let 1957-1958.
Autentické vzpomínky mladého maturanta, chlapce z dobré rodiny, jehož romantická představa mužného boje byla náhle konfrontována s realitou dennodenních strastí vojáka v drsných podmínkách nevlídných zákopů a náročné fyzické i duševní zátěže.
Ohlédnutí za politickou kariérou amerického prezidenta Richarda Nixona z pera novináře Dona Fulsoma, který aktivně monitoroval dění v Bílém domě již za Nixonova prezidenství v 70. letech 20. století.
Osudy aktérů událostí 17. listopadu 1939, českých studentů, kterým zavřeli vysoké školy, kteří trpěli v koncentračním táboře a bojovali v zahraniční armádě.
Biografická kniha Pierra Milzy nahlíží na mussoliniovskou látku sice z pohledu globální interpretace fenoménu fašismu, ale neopomíná ani osobní, ba intimní stránky fašistického vůdce, jenž po více než dvacet let řídil osudy Itálie.
Kniha „Operace Bílá hora a černá totalita“ navazuje volně na trilogii zabývající se rudým totalismem vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010–2012 a věnovanou klíčovým událostem poválečného období vývoje české společnosti.
Intriky a vášně, moc a chtíč byly odjakživa hnací síly v intrikách panovníků. A právě těmto aspektům se autorka upsala – osudy členů vysoké evropské šlechty však líčí s citem a porozuměním pro lidský rozměr protagonistů.