3. svazek je komentovanou antologií primárních písemných pramenů korespondenční povahy, které se bezprostředně vztahují či vznikly v prostoru starověké Syropalestiny ve 3.-1. tisíciletí př. Kr.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
Výpravná publikace, koncipovaná jako
tzv. muzeum v knize, mapuje poutavou
formou vznik a vývoj československých
vojenských jednotek za první světové
války (1914–1918).
Nová kniha o prvním československém prezidentovi T. G. Masarykovi obsahuje kromě základního textu také různé zajímavosti a především nově objevené písemnosti vlastnoručně psané TGM.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
Deník Anne Frankové je dokumentem šoa. Tato kniha si proto neklade za cíl převyprávět deníkové záznamy, ale popisuje Annin životní příběh v kruhu rodiny a přátel v době pronásledování Židů, v emigraci a v úkrytu.
Výpravná encyklopedická publikace přináší základní historické a genealogické informace o 150 významných šlechtických rodech působících v českých zemí. Pozoruhodné osudy několika set jejich příslušníků se skládají v mozaiku českých dějin.
Názory na tuto knížku mohou být různé. Třeba už proto, že se – jak doufám – značně liší od literatury již vydané na obdobné téma. Jejím podtitulem by totiž mohlo být motto „Můj dům – můj hrad“, anebo povzdechnutí: „Všude je něco!“.
Kniha přináší 24 kapitol, ve kterých se poutavě vypráví o evropských bojištích od antického Řecka a Říma přes středověk až k oběma světovým válkám. Jsou líčena místa tragická i slavná např. Kartágo, Salamis, Trasimenské jezero, Kresčak, Waterloo,...
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
Na pozadí třítisícileté historie Jeruzaléma autor předkládá vazby muslimů, křesťanů a židů ke svatým místům a jako politolog nastoluje otázku, kdo je schopen zajistit svobodný přístup k mešitě Al Aqsá, Zdi nářků a Chrámu Božího hrobu.