Už podtitul knihy Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině 20. století vypovídá, že jde o mimořádně zajímavou publikaci nabytou faktografií a doplněnou vysvětleními.
Není žádných pochyb, že stopa Lucemburků v historii střední Evropy a Svaté říše římské je zcela nepřehlédnutelná. Knihu, navazující na autorův předchozí úspěšný titul /Konec Přemyslovců v Čechách/, doprovází na sto dobových portrétů a ilustrací.
Kniha přibližuje důležité myšlenky a aktivity Martina Luthera Kinga: významné osobnosti hnutí za občanská práva, bojovníka proti rasismu a nositele Nobelovy ceny míru.
Účelem obrazové publikace Hitler buduje Velké Německo, s podtitulem Mezi Královcem a Vídní, měla být propagace úspěšného budování Německa po velké hospodářské krizi na počátku 30. let 20. století.
Kniha zpracovává doposud neznámou problematiku pronásledování židovského obyvatelstva české i německé národnosti v bývalých pohraničních oblastech Československa v období, kdy byla tato území násilně přičleněna k třetí říši.
Druhý díl popisuje události spojené se zničením sokolské organizace komunisty a vychází z autentických materiálů, které přibližují mnoho událostí z české tělovýchovy a sportovního života vůbec.
V tomto díle se autor, vrací zejména k roku 1989 a znovu dokumentuje snahu o obnovu Sokola v původní podobě a morálním rozměru, přičemž má čtenář i odborník možnost nahlédnout hlouběji do konfliktu mezi domácími a zahraničními členy.
Kniha známého francouzského mediavelisty se zabývá interpretací pozoruhodného rodokmenu z 12, století, v němž je v první osobě líčen proces obrácení na křesťanskou víru židovského mladíka Hermanna.
Ve čtvrtek 23. března 1944 odpoledne napadlo šestnáct partyzánů v okupovaném Římě ozbrojenou kolonu 156 policistů SS. Partyzáni způsobili Němcům těžké ztráty a sami unikli nezraněni a nezpozorováni. Rozplynuli se v podzemí římského odboje.
Další z publikací oblíbené edice Vojenské dějiny ve fotografii ukazuje na propagandu nacistické mašinérie, která se neštítila zneužít dětí a mládeže ve vlastní prospěch.
Kniha se soustřeďuje se na dobu konce osmnáctého a počátku devatenáctého století, kdy dochází k reorganizaci medicíny, především v její výuce v klinické praxi, a kdy se medicína ustavuje jako věda.
Autor v knize Vražda velkého vůdce rozvíjí poněkud odvážnou hypotézu, že Josif Visarionovič Stalin nezemřel přirozenou smrtí, ale byl zavražděn. Jedná se o netradiční pohled do zákulisí sovětského mocenského aparátu.
V jedinečné Fukově kresbě, tu a tam obohacené o koláž či „konfrontáž“, před námi ožívají „dny v roce“ 1952 se vší svou tísnivostí, hrůzou a beznadějí – a celý cyklus tak tvoří výtvarný pandán brilantních literárních deníků Jiřího Koláře či Jana Hanče.
První dva útoky této nejznámější perutě RAF — na přehrady a kanál Dortmund–Emže — stály životy čtrnácti osádek! Poté se však ztráty dramaticky snížily.