světové dějiny

Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.

Autor nás provází posledním padesátiletím naší, evropské i světové historie pohledem očitého svědka rozhodujících událostí a autora rozhovorů s jejich hlavními aktéry, z nichž řada názorů nebyla dosud publikována.

Deník N ve spolupráci s historiky popsal osudy lidí, o něž normalizační režim opíral svou moc nebo kteří se stali výmluvnými symboly jeho praktik.

Kniha přináší soubor textů historika F. Kutnara, které buď nebyly publikovány vůbec, nebo jen časopisecky v regionálních či zahraničních periodikách.

Tato kniha přináší texty dvou zástupců tradičního žánru z přelomu 16. a 17. století, věnované hlavnímu městu Českého království.

Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Po skončení druhé světové války se nacistický diktátor Adolf Hitler stal nejdémonizovanější osobností dvacátého století. Kdo vlastně byl? Jak se mohl dostat k moci? Kdo za ním stál? A proč nakonec německý národ přijal jeho tyranii a zločinné praktiky?

V centru autorovi pozornosti jsou panovníci římské říše, jejichž činy dodnes považujeme za tyranské. Jsou tyto informace objektivní? Dá se jim opravdu věřit? Byli Tiberius, Caligula, Nero, Domitius, Commodus, Caracalla nebo Diocletian skutečnými tyrany?

V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy.

Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století.

Kniha analyzuje klíčové otázky činnosti liberálních demokratů v Německu od roku 1933 do konce nacistického režimu.

Drama listopadových a prosincových dnů roku 1989 známe spíše z pohledu událostí, které se odehrávaly v Praze. Univerzita Pardubice vydala po 30 letech stávkové deníky pardubických vysokoškolských studentů.

Praktická pomůcka pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma – české a německé novogotické pímo.

Pro některé národy znamenal rok 1918 zisk vlastní státnosti, jiné národy získaly společně s vlastním státem i politická práva a občanské svobody, pro další byla tato dějinná etapa obdobím zklamaných nadějí.

Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.

Tato kniha je vyprávěním Bettiny Meyerové o jejím pátrání po minulosti vlastního dědečka Konrada Meyera, vysokého důstojníka SS a přesvědčeného nacisty.

Do tohoto svazku Numismatického sborníku byly zařazeny celkem čtyři studie a devět zpráv o mincovních nálezech.

Čtenáři v publikaci naleznou nejen potřebné zdroje informací k řešení otázek spjatých s tisíciletou historií peněz, ale i podněty k objevování bílých míst v poznání skutečností a jevů, jimž se numismatika věnuje.