E. B. Sledge narukoval jako mladík k americké námořní pěchotě a v letech 1943–46 sloužil v Tichomoří, kde absolvoval dvě krvavé bitvy pacifického bojiště: na Peleliu a na Okinawě. Osobní vzpomínky na období druhé světové války.
K výročí čtyř staletí od vymření Rožmberků, kdysi nejmocnějšího šlechtického rodu Českého království, byla uspořádána souhrnná výstava, která upozorňuje na politické, kulturní, hospodářské a zejména patronátní a mecenášské aktivity příslušníků rodu.
Tato kniha přibližuje tři vybraná odvětví staroegyptské vědy, a to matematiku, astronomii a lékařství. Zabývá se nejen dochovanými texty a nápisy, ale snaží se rovněž přiblížit praktické využití a význam těchto odvětví pro tehdejší egyptskou společnost.
Monografie řeší jednu ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin kultury, která podle autorova názoru v české vědecké literatuře dosud není adekvátně zpracována.
S pojmem barokní kavalír si patrně většina čtenářů spojí přepychově vybavený zámek, nádherný městský palác, livrejované lokaje, bohaté plesy a hostiny nebo císařský dvůr ve Vídni.
Karel Kramář, od jehož narození uplynulo v prosinci roku 2010 sto padesát let, byl pozoruhodnou osobností české pravice doby pozdní monarchie a celé první republiky.
Specializované periodikum s podtitulem Časopis pro dějiny 19. a 20. století. Je určeno k publikování analytických studií, materiálů a dokumentů k obecným a českým dějinám uvedeného období.
S Přemyslovci je spojeno sedm kultů domácího původu: knížete Václava, pražského biskupa Vojtěcha, sázavského opata Prokopa, šumavského poustevníka Vintíře, kněžny Ludmily, svatojiřské abatyše Mlady a abatyše pražských klarisek Anežky.
Kniha mapuje politický vývoj a formování národa u jihomoravských Němců v letech 1848-1919, a to na pozadí kategorií svobody a demokracie. Soustřeďuje se na město Znojmo a institut voleb v regionu.
Kniha představuje poprvé v ucelené podobě vývoj nejvýznamnějších humanitních oborů na Německé univerzitě v Praze v období první republiky a za německé okupace.
Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty největší zkušenosti.
Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.
