Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.
Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy.
Předkládané dílo "Kapitoly z historie západních Čech od pravěku do současnosti" je pokusem o stručný přehled naznačující historický vývoj západočeského regionu.
Strukturu práce rytmizují tři hlavní problémové okruhy: samotná geneze středovýchodní Evropy, proměna dědičných přemyslovských a piastovských držav v království a utváření oficiálních vzpomínek.
Autoři odpovídají na otázky, jaké výzkumy v posledních dvaceti letech proběhly, co jsme se na jejich základě dozvěděli a zda tyto poznatky ovlivnily celkový obraz českých poválečných dějin.
Kniha se zabývá dosud málo publikovanými procesy z let 1952 a 1953 s katolickými intelektuály a spisovateli, označovanými jako zelená nebo černozelená internacionála.
Kniha cíleně mapuje situaci disentu v Brně a na jižní Moravě. Čtenáři se zde setkají s příběhem Jaroslava Šabaty, Petra Cibulky, Evy Trúdy Vidlařové a mnoha dalších, stejně jako se studentskými či kulturními protirežimními aktivitami.
V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky.
Průvodce je určen pro širokou veřejnost, která má zájem se blíže seznámit s dobou a uměleckými artefakty konce třináctého a prvních desetiletí čtrnáctého století ve střední Evropě a Českém království především.
Kniha byla napsána proto, že před českou veřejností je trvale zamlčována pravda o německé okupaci a genocidě českého národa, se kterou Němci začali zcela plánovitě již ve válce. V případě jejich vítězství měl být český národ vyvražděn.
První ucelené shrnutí dějin intelektuálního společenství Kampademie - obnovené platónské akademie na Kampě, jehož členy byli například Zdeněk Neubauer, Radim Palouš, Daniel Kroupa a také Václav Havel.
Výpravná publikace vychází při příležitosti sedmistého výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn následně po jeho sňatku s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.
Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Práce, jejímž tématem je problematika vzdělávání židovských dětí a mládeže v Protektorátu Čechy a Morava a později v ghettu Terezín, rekonstruuje postupné vylučování těchto dětí z německých i českých protektorátních škol a diskriminační opatření.
