Tato kniha zkoumá osudy uprchlíků z Německa a z Rakouska do československé první republiky v období od nástupu nacistů k moci v roce 1933 do mnichovské dohody v roce 1938.
Lidé, o kterých je tato kniha, jsou naši nenápadní sousedé a současně výjimeční svědkové moderní doby – 20. století, které nad jiné vynikalo technickým pokrokem a krutostí.
Kniha analyzuje jedno ze závažných témat z nedávné historie středoevropskévzdělanosti, příběh "univerzit zamřížemi" ve státech bývalého sovětského bloku.
Šlechta v českých zemích na cestě ke dvorům prvních Habsburků. Kniha regionálního historika velice podrobně popisuje přítomnost a osudy některých členů české šlechty v raném novověku na dvorech Habsburků.
Orličtí Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Podrobná historie orlické větve Schwarzenbergů v době, která předznamenala úpadek jejího významu jako elity v epoše rozvoje občanské společnosti.
Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.
Na základě historických pramenů seznamuje autor s kolektivními představami o smrti i s průběhem pohřebních rituálů v prostředí české šlechty v období raného novověku.
Kniha je pokusem o co nejkomplexnější charakteristiku specifického pramene - štambuchů či alb amicorum - jako kulturně historického fenoménu raného novověku.
Rozbor historické autobiografie vrchnostenského úředníka z českého a moravského prostředí pobělohorského období. Autobiografie zahrnuje události z 2. pol. 17. stol., které Jan Nikodém prožil ve službách Jana Jiřího Jáchyma Slavaty.
Ústředním tématem monografie je eschatologické myšlení českých protestantských intelektuálů v přelomovém období kolem Bílé hory a v následujících letech jejich exilu.
Kniha přináší informace o tom, jak Roosevelt, Stalin a Churchill zvítězili ve válce, utvářeli mír, avšak jejich původní naděje slábly, a sílící konfrontace východu se západem nakonec vedla ke studené válce.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Autor ve své knize poprvé vyhodnotil a okomentoval tisíce dopisů, které adresovali němečtí občané a firmy svému vůdci Adolfu Hitlerovi. Vznikla tak bohatá studnice poznatků pro psychology, historiky a pedagogy.
Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie.
Na 120 osudů sedláků vystěhovaných v 50. letech komunisty při akci Kulak popisuje ve své knize Vyhnanci Miloslav Růžička z Vilémova na Havlíčkobrodsku.
