S autorkou knihy Blankou Kovaříkovou nahlédnete do soukromí filmových a divadelních hvězd, ale také dalších mimořádných osobností – režisérů, tanečnic, výtvarníků, lékařů, sportovkyň i podnikatelů.
Poprvé se Frida Grünfeldová objevila v policejních záznamech na jaře 1931. Byla Židovka a prostitutka, navíc podezřelá ze špionáže. Co vše Frida zažila před válkou i během ní? Její vnučka, novinářka Nina Grünfeldová, osudy své babičky rozklíčovala.
Na pozadí historických událostí se v této knize rozvíjejí osudy dvou významných brněnských rodin – česko-německých Uxů, zakladatelů Slévárny bratří Uxů na Plotní a české rodiny Tachovských, někdejších majitelů největší brněnské drogerie na České.
Válka byla konstantou života starověkých Řeků, prostředím, v němž vznikala proslulá díla architektury, krásné literatury, filozofie nebo politického myšlení.
Skutečný příběh žen, které šily šaty pro nacistickou smetánku. Na pozadí holokaustu, nacistického vykořisťování a módního průmyslu za války nabízí historička Lucy Adlington pohled na životy pětadvaceti převážně židovských vězeňkyň z Osvětimi.
Monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropiod, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin.
Kniha se opírá o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.
RUDOLF WEIGL
Přerovský rodák, který porazil smrtelnou nemoc i totalitní mašinérii
Jméno Rudolfa Weigla, rodáka z moravského Přerova, je u nás v podstatě neznámé… trestuhodně neznámé. Weigl byl jedním z nejvýznamnějších evropských vědců minulého století.
Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.
Strhující příběh na pozadí neúprosných dějin.
Někteří příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli komunistickému režimu a pomáhali lidem přejít hranice z Československa na Západ: převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie.