Autor podrobně líčí opožděnou koloniální expanzi Německa zejména v Africe, ale i na Dálném východě a v Tichomoří, jejíž existenci záhy ukončila porážka německého císařství v 1. světové válce.
Jeden z nejinspirativnějších otců historické školy Annales se své práci sleduje vznik magické a zázračné představy o léčitelských schopnostech panovníků středověké Francie a Anglie.
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.).
Erb panského rodu pánů z Kravař, jímž je červená zavinutá střela čili odřivous na stříbrném štítu, napovídá, že tento moravský aristokratický rod má své kořeny v Čechách a vzešel z panské pošlosti Benešoviců.
Autor za víc než deset let uskutečnil bezpočet rozhovorů s legendárními mistry špionáže a pročetl mnoho tajných spisů, aby sestavil poutavé dějiny známé zpravodajské agentury.
Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků na téma sociálního a profesního vývoje obyvatelstva v 19. století.
V knize jsou vykresleny životní osudy Roberta Hanssena, patrně nejvýznamnějšího agenta sovětské a poté ruské tajné služby, působícího téměř dvacet let přímo v centrále FBI.
Britský historik zkoumá dvě postavy, které výjimečným způsobem ovlivnily dějiny 20. století a svým jednáním a svou mocí utvářely svět, v němž dnes žijeme.
Kniha podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje Francouzské revoluce od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu 28. července 1794.
Sborník obsahuje 27 příspěvků českých i zahraničních historiků z konference Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evropě, která se uskutečnila u příležitosti 65. výročí jejího podepsání ve dnech 24. - 25. října 2003.
Pohled britské historičky Margaret MacMillanové na pařížskou mírovou konferenci (1919), jež zásadně proměnila do té doby existující svět, je nejen nový a překvapivý, ale v mnoha ohledech také šokující.
Dílo z oboru sociální antropologie je hloubkovou analýzou podoby, fungování a reprodukce sociálních sítí v konkrétním lokálním společenství středoevropského prostoru.
Kniha poskytuje přehled největších válečných střetů po roce 1945 s výjimkou arabsko-izraelských konfliktů na Blízkém východě, které si zasluhují samostatnou publikaci.
Guido Knopp analyzuje pozadí "noci dlouhých nožů", vykresluje portrét Himmlera, vrchního velitele eskader smrti a vyhlazovacích táborů, i Reinharda Heydricha, "plavé bestie", který chladnokrevně dohlížel na provedení "konečného řešení".
