dle období

Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století.

Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.

Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945–1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945.

Skutečně epochální práce německého historika a proslulého odborníka na nacismus Petera Longericha odhaluje poslední nevyjasněné otázky kolem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera (1900–1945).

Čtvrtý lateránský koncil (1215) představoval jeden z nejvýznamnějších milníků ve vývoji vrcholně středověké katolické církve.

Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud.

Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 1700–1721 a Válce o dědictví rakouské 1740–1748.

Kniha je průvodcem internací českých biskupů římskokatolické církve v Československu v letech 1949–1968. Komunistický režim se marně snažil biskupy i celou církev podřídit a přistoupil k represím.

O leteckých esech, mimořádně úspěšných bojových letcích z období druhé světové války, se napsalo mnoho knih. Většina z nich pochází od německých autorů. Jejich hrdinové nasedají do letadel a míří k nepřátelským zbrojovkám, pevnostem, mostům.

Rod Habsburků je bohatý na tragické osudy: od Marie Antoinetty přes Leopoldinu Brazilskou a Maxmiliána Mexického, až po Karla I. historie mapuje osobní tragédie v mocném rakouském panovnickém rodě.

Pierovo tajemství reprezentuje pokus přenést koncept mikrohistorie do světa umělců a humanistů italského 15. století.

První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů.

Deníky ideologa nacistické strany a státu (1893–1946), který se již velmi záhy stal jedním z nejradikálnějších antisemitů a až do samého konce aktivně podporoval nacistickou vyhlazovací politiku.

Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.

Kolektivní monografie je rámcově rozčleněna do pěti oddílů: 1. Kultura, věda, školství, 2. Politika, 3. Hospodářství, 4. Církev, 5. Regiony. Příspěvky přibližují dané časové období z různých úhlů pohledu.

Bojkot nacistického Německa ze strany světové židovské komunity byl pokusem o zejména hospodářské oslabení, jež by nakonec vedlo k pádu Hitlerova režimu.

Kniha je vůbec prvním monografickým zpracováním tématu v české historiografii. Publikace se na základě různých právních a evidenčních pramenů snaží ozřejmit principy fungování čelední služby a postavení sloužících v tradiční české společnosti.

Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky.

Druhý svazek se věnuje období 1200 př. Kr. až 600 po Kr. a soustřeďuje se na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu

Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.