Hudební producent, publicista Karel Deniš, blízký spolupracovník a přítel Petra Muka v této knize zachycuje muzikantské i společenské prostředí od alternativních začátků v osmdesátých letech přes kultovní ohlas Oceánu po hvězdnou sólovou dráhu.
Kniha Petra Vorlíka
sleduje na příkladech více než stovky
proslulých i méně známých staveb nebo
utopických projektů příběh skromného
českého mrakodrapu.
Kniha norského historika Iva de Figueireda je nejnovější biografií o životě a díle světoznámého dramatika a básníka Henrika Ibsena. Publikace nabourává zažité mýty a tvrzení týkající se Ibsenova života, které se v průběhu let zažily jako pravdy.
Kniha navazuje na současný badatelský zájem o kulturu oblasti východního Středomoří v poantickém a byzantském období. Vyplňuje mezeru v bádání o pozdně antickém divadle.
Soubor dosavadních příspěvků z facebookového profilu kapely Mňága a Žďorp, doplněný o starší blogy, dosud nezveřejněné příspěvky, podrobný popis čínského dobrodružství z roku 2014 a kapelové i osobní barevné fotografie.
Monografie „Hugo Haas a jeho (americké) filmy“ vychází z disertační práce Milana Haina, absolventa filmové vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jeho práce těží z pečlivého studia dosud neprobádaných pramenů z amerických a evropských archivů.
„Herectví se mi stalo a štěstí se mi dostalo.“
Tato jediná prostá věta vyjadřuje celý umělecký život Josefa Abrháma, napůl Slováka, napůl Moraváka, jednoho z nejuznávanějších příslušníků své herecké generace – generace Činoherního klubu.
Berlínský diář, který směl být na základě autorovy poslední vůle rozpečetěný až 20 let po jeho smrti, se dnes z hlediska pohledu na osobnost Maxe Frische i z hlediska literárně politické historie stává jedním z jeho nejdůležitějších děl.
Kniha výtvarníka a učitele Daniela Korába představuje tvůrčím způsobem vývoj našeho písma – latinky a nabízí možnost prakticky si vyzkoušet použití historického písma, naučit se je poznávat, rozlišovat a dozvědět se o nich některé zajímavosti.
Určitě je znáte z filmového plátna, divadelních prken nebo televizních obrazovek. Připomeňte si hvězdy, které září nebo zářily v českých, slovenských nebo ještě československých filmech a v ostře sledovaných televizních seriálech.
Mezinárodní výstavní projekt Odboru kultury města Vídně – MUSA, Galerie umění Bosny a Hercegoviny a Domu umění města Brna se v roce 100. výročí vypuknutí první světové války věnuje konstruktu lidské důstojnosti v soudobém umění.
Monografie Grey Gold sleduje stejnojmenný výstavní projekt kurátorek Venduly Fremlové, Terezie Petiškové a Anny Vartecké, který byl prezentován od května do srpna 2014 v Domě umění města Brna a na začátku roku 2015 v Nitranské galérii na Slovensku.
Název výstavy a zároveň publikace – Ještě jsem tu nebyl – vymyšlený Jiřím Kovandou přetéká emocionálním nábojem a zachycuje poetickou citlivost umělce a neustálou aktuálnost otázek a pochybností, které formuloval během čtyřiceti let své tvorby.
Publikace byla vydána u příležitosti otevření nové stejnojmenné expozice 2013 a v roce 2015 byla oceněna první cenou v národní soutěži Gloria musaealis 2014, kterou uděluje ministr kultury ČR a Asociace muzeí a galerií České republiky.
Malíř a sochař Milan Houser společně s fotografem Martinem Polákem vyhledali a zdokumentovali okolo padesáti privátních míst, kde se Houserovy obrazy ocitly po prodeji nebo darování.