Jedinečný průvodce, představující 75 nejvýznamnějších světových fotografů 20. století prostřednictvím jejich fascinujících osobních příběhů a významných děl.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.
Unikátní biografická kniha osvědčených autorů memoárové literatury Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila nazvaná Zagorka na více než šesti stovkách stran mapuje profesní i životní příběh jedné z našich nejslavnějších a nejpopulárnějších zpěvaček.
Metodika přímo navazuje na předchozí metodiku s názvem Liturgické textilie a jejich památková ochrana, přičemž se zaměřuje na specifika prezentace textilií v památkově chráněných objektech.
Středověká bohoslužebná roucha byla zdobena především figurální výšivkou, rostlinný ornament měl jen doplňkový charakter a objevoval se jen zřídka. V 16. století se však situace změnila a po roce 1600 dokonce obrátila.
Kniha skutečných příběhů „posledních“ nejvýznamnějších kanibalských Papuánských náčelníků a autentický záznam komunikace při symbolickém „Posledním Prvním Kontaktu“.
Kniha Super multimediální umělkyně Barbory Šlapetové vychází ze skutečných příběhů a opakovaných setkání s nejvýznamnějšími Papuánskými kanibalskými náčelníky, kteří ještě donedávna žili na úrovni doby kamenné.
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu.
Zásadní dílo polského historika umění Piotra Piotrowského Významy modernismu. K historii polského umění po roce 1945 přibližuje stěžejní momenty polského výtvarného umění od konce druhé světové války až po 90. léta.
V publikaci Gravitační pole nevyslovitelného dochází k setkání dialogu jazyka poezie a výtvarného umění. Kniha je záznamem dialogu významného anglického sochaře Antonyho Gormleye a české autorky poezie Pavly Melkové.
Reflexe v kolektivní monografii Michaely Fišerové, Martina Švantnera, Felixe Boreckého a Ondřeje Váši byla motivována snahou analyzovat různorodé manipulační strategie, jejichž předmětem je obraz a spolu s ním i my, jeho recipienti.
Jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč se jimi i dnes zabývat? Neklademe si za cíl obsáhnout komplexní dějiny těchto institucí a jejich sbírek, ale spíše rozšířit společný diskurz o zaniklých ideologických muzeích.
Publikace Senzační realismus dokumentuje ojedinělou Pištěkovu výstavní prezentaci v Alšově jihočeské galerii v Hluboké, která byla zaměřena výhradně na malířovu hyperrealistickou fázi, s náznaky přesahu k jeho evropským či americkým druhům.
Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb.
Katalog výstavy Půlnoc umění představuje výběr děl ze sbírky
Karla Babíčka, která reprezentují kolekci vznikající od konce
80. let 20. století až do současnosti s důrazem na nejaktivnější
období sběratele – 90. léta.
