Průvodce po moderní pražské architektuře první
poloviny 20. století zachycuje slovem a obrazem
kolem dvou set staveb, nejen těch nejvýznamnějších,
jako jsou Obecní dům, dům U Černé Matky
Boží nebo Veletržní palác, ale i čistě užitných.
Prostřednictvím průzkumu a zhodnocení rozsáhlé Van Goghovy korespondence autor analyzuje jeho osobnost a na základě toho nalézá přesvědčivé argumenty, že pravděpodobně trpěl psychiatrickou hraniční poruchou osobnosti.
Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc., bezpochyby největší znalec české malby v období secese, přináší ve své nejnovější knížce zasvěcený obraz české malby od 80. let 19. století do roku 1918.
Kniha zkoumá mnohonásobné podstaty ruky, její biologickou evoluci a její role při formování kultury. Upozorňuje na to, jak jsou spojení ruka-nástroj a oko-ruka-mysl zásadní pro zručnost.
Architektura je schopna inspirovat, angažovat a umocňovat život. Ale proč architektonické projekty, které vypadají tak dobře na rýsovacím prkně nebo na počítačové obrazovce, jsou pro nás zklamáním ve skutečnosti?
Kniha Vzpomínání je souborným vydáním tří starších textů Jiřího Suchého: Od Reduty k Semaforu, Tak nějak to bylo a Inventura; popisují období od roku 1954, kdy se Jiří Suchý vrátil z vojny, až do roku 1989, kdy se ujal vedení a řízení divadla Semafor.
František Cinger v této své knize nejen rekonstruuje okolnosti těchto setkání, ale hlavně se podle dochovaných pramenů zabývá obsahem schůzek, tedy tím, o čem si oba nerozluční kamarádi ve vzácných
chvílích povídali.
Autor (jedna z největších postav moderního výtvarného umění) v knize rozvíjí myšlenky - výsledky pozorování a pocitů z období několika let na počátku 20. století.
Obchodní domy realizované na českém území během 60. a 70. let 20. století, kdy postupující normalizaci a "husákovskému" režimu navzdory doznívaly ještě některé ideje "zlatých šedesátých", představují zvláštní kategorii staveb.
V září 2011 se konala konference s názvem Dějiny umění v rozšířeném poli. Jedním z důvodů konání tohoto setkání byla potřeba narušit akademickou izolovanost dějin umění a skrze vytvoření chybějících vazeb přispět i k "rozšíření pole" dějin umění.