umění

Výpravná fotografická kniha, která ukazuje Nepál očima fotografa.

Irena Kačírková na divadelní scénu vstoupila za okupace v letech 1943-44 v Ostravě. Po válce nastoupila na pražskou Konzervatoř a v roce 1918 dokončila studia na DAMU.

Autorka patří k největším znalcům středověkého divadla. Z jejích studií, publikovaných původně anglicky a francouzsky, jsou pro tento svazek vybrány ty, které věnovala české problematice.

Publikace v angličtině o českém loutkovém divadle, jeho historii i současnosti.

Jedna z posledních žijících hvězd předválečného československého filmu Zita Kabátová dává ve své vzpomínkové knize nahlédnout do zákulisí atmosféry filmové, ale i divadelní tvorby od třicátých let až do současnosti.

Cena Jindřicha Chalupeckého představuje po šestnácti letech své existence nejprestižnější ocenění pro mladé výtvarné umělce do 35 let u nás. Publikace představuje šestici finalistů roku 2006, průřez jejich staršími pracemi i záběry z finálové výstavy.

Kniha L. Chmela je pohledem diváka, obdivovatele hereckého umění Vlasty Fabianové, novináře, který se s ní během jejího života několikrát setkal při rozhovorech, ale také vzpomínkou těch, kteří ji měli rádi a obdivaovali ji jako herečku, učitelku, ženu.

Nový svazek edice Fototorst. Josef Binko (1879–1960), spolumajitel koželužny v Krucemburku na Českomoravské vysočině, je v dějinách fotografie českých zemí mimořádnou osobností.

Svět českého prvorepublikového filmu tvořili nejen šarmantní milovníci či svůdnice typu Adiny Mandlové či Lídy Baarové, ale i herci, kteří hráli povětšinou jejich drahé rodiče případně nejbližší příbuzné.

Po svazku Film 1. Obraz-pohyb (2000) druhá a závěrečná část základního díla francouzské filmové teorie. Doplněno překladatelskou a ediční poznámkou, rejstříkem jmen a rejstříkem filmů.

Publikace doprovázející stejnojmennou výstavu, soustřeďující se na jeden z Šímových nejcennějších obrazů v majetku Galerie hlavního města Prahy – Návrat Theseův (1933) a na malířův vztah k antické tradici, jenž významně poznamenal celou Šímovu tvorbu.

Přezdívali mu „Bosňák“, i když vlastně z Bosny nebyl. Jeho maminka byla Slovinka a tatínek byl Čech. Herce Josefa Bláhu, známe z divadelních prken pražského Vinohradského divadla, z filmového plátna, především však z televizních inscenací a seriálů.

Nejen o smutném konci nejveselejší herečky.

Druhý svazek neoficiálních bigbeatových „pamětí“. Autor opět s humornou nadsázkou líčí své zážitky bedňáka skupiny Blue Effect a setkání s mnoha zajímavými lidmi tehdejšího pražského uměleckého či hospodského "polosvěta".

Příběhy středověkých symbolů (anděl, beránek, čáp, hvězda, lilie, medvěd, mořská panna a mnohé další) jsou spjaty s historií domů, s pověstmi i s osobnostmi, které v nich žily nebo je navštěvovaly.

Rozsáhlá výpravná publikace poutavým a velmi srozumitelným způsobem seznamuje s historií výtvarného úsilí člověka od prvních maleb na stěnách jeskyní až po současnost.

Druhé, rozšířené vydání knihy, která získala v roce 2003 Cenu Egona Ervína Kische za významné dílo literatury faktu.

Fotografie Jiřího Havla.

Pokud byste dostali za úkol vyjmenovat ty nejproslulejší představitelky a představitele princezen a princů českého filmu, pak byste zřejmě neměli problém.

Jan Pivec (1907 - 1980) patřil do generace herců, ve které se urodilo tolik výrazných talentů, jako nikdy předtím a vlastně ani potom. Byl jedním z nejlepších a stál na samém vrcholu.