Publikace mapující dění v Divadle (Husa) na provázku od jeho vzniku coby profesionálního souboru až do konce roku 1989, kdy se divadlo přestěhovalo do vlastních prostor a začalo psát úplně novou kapitolu.
S humorem psané memoáry významné české baletní sólistky Heleny Koudelkové zachycují její životní příběh od dětství přes úspěšnou taneční kariéru v několika divadlech, televizní a filmové účinkování.
Sborník vzpomínek, dopisů, kritik a studií věnovaných světové premiéře Žebrácké opery Václava Havla, od níž 1. listopadu uplynulo rovných čtyřicet let.
O pestré historii Divadla Rokoko dosud nebyla vydána žádná publikace. Proto se Městská divadla pražská rozhodla oslovit renomované divadelní historiky a k významnému jubileu připravila knihu.
Štěpán Pácl, jeden z nejpozoruhodnějších českých režisérů mladší generace, se s čtenáři dělí o zkušenosti z vlastní práce. Svým způsobem je tedy tato kniha ojedinělá, neboť nás nechává nahlédnout „do zákulisí“ divadelní praxe.
Třetí ročník sborníku textů ke klauzurním pracím, které vznikají na Filmové a televizní fakultě AMU, opět přináší důležitou reflexi studentské tvorby v této filmové škole.
V pilotní publikaci, která bude vycházet každý rok, se prezentuje 23 studentů se svými klauzurními pracemi i jinou scenáristickou tvorbou širší veřejnosti.
Monografie scénografa a architekta Vladimíra Soukenky sleduje jeho divadelní tvorbu od raných činoherních inscenací v 80. letech 20. století v Divadle pracujících v Gottwaldově (dnes Městské divadlo Zlín) do současnosti.
Monografie scénografa a malíře Jana Vančury sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurův umělecký životopis, studie a reprodukce scénografických děl.
Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna již v minulosti u nás knižně poprvé představilo několik zásadních divadelních a uměleckých fenoménů: nový cirkus, site specific, ekologické a šetrné divadlo (pod názvem Udržitelné divadlo).
Proč se vlastně zabývat analýzou filmu? Tato kniha vychází z předpokladu, že schopnost porozumět filmové výstavbě zásadně posiluje i každodenní diváckou zkušenost.
Text publikace doprovází fotografie, návrhy, půdorysy a technická schémata, jejichž cílem není vždy text doslova ilustrovat, ale také vytvořit další, vizuální vrstvu příběhu o scénografii Josefa Svobody, která má vlastní vývoj a rytmus.
