První zprávy o divadle v Olomouci; Období baroka do otevření stálého německojazyčného divadla; Dvojjazyčná divadelní kultura v Olomouci; Proměny divadla v demokratické společnosti.....doplněno literaturou, medailonky autorů a rejstříkem jmen.
Přední český odborník na hudební divadlo a muzikály ve své knize popisuje příběh 37 nejslavnějších muzikálů světa a přibližuje osobnosti nejznámějších muzikáových tvůrců. Texty doplňuje množství fotografií.
Experimentální divadelně-loutkářská scénu Vedené divadlo (1969-1972)založil a její tvůrčí osobností byl Karel Makonj. V VD se pokusil vyslovit k závažnějším společenským problémům a uskutečnit svoji představu loutkového divadla pro dospělé.
Jednotlivé kapitoly přibližují známé i méně známé divadelní skutečnosti z normalizační éry. Výklad leckdy hranice této etapy překračuje a poskytuje tak komplexnější pohled na sledovaný fenomén.
Kniha popisuje způsoby, jimiž může být ve filmu vyjádřena náboženská zkušenost. Práce se zaměřuje na díla klasiků spirituálního filmu - Carl . Dreyer, Robert Bresson, Jasudžiró Ozu, Andrej Tarkovskij.
Kniha sumarizuje hlavní události, stěžejní díla a určující osobnosti baletní historie daného období a přináší českému čtenáři dosud nedostupný přehled o dobovém baletu založený na podrobné a obsáhlé faktografii.
Původně disertační práce z roku 2004 je obsáhlou monografií kritika, teoretika, střihače, kameramana, režiséra, filmového organizátora a pedagoga Jana Kučery (8. 8. 1908 - 5. 9. 1977).
Pokus o dekódování proslulého snímku bratrů Wachowských. Joshua Clover nezkoumá film jen jako zajímavý filmový experiment ale i jako filosofické sdělení, které poukazuje na důsledky směřování moderní civilizace.
V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků. Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o české společnosti.
První část se zaměřuje na podmínky, ze kterých divadlo Royal Court vzešlo a na jejichž pozadí se prvních dvacet let vyvíjelo, druhá část má být jakýmsi příběhem divadla a třetí část je věnována britskému dramatu po roce 1994.
