společenské vědy

Kniha se věnuje výkladu prvních kontaktů mezi Papuánci a cizinci, jak autor nazývá Evropany a Australany ovládající ostrov.

Kniha je příspěvkem k sociálním a kulturním dějinám poválečné generace ve střední Evropě v padesátých a šedesátých letech 20. století.

Kniha v mnohém navazuje na předchozí publikaci o neoliberální governmentalitě, jejíž byl Petr Krčál spoluautorem, a rozvíjí a doplňuje některé její motivy.

Stručný „kapesní kompas“ roku 2017, který měsíc za měsícem vede každého, komu nejsou dnešní děje lhostejné, od minulosti do blízké dramatické budoucnosti.

Strhující, a přitom věcné a podrobné vylíčení událostí, které vedly k vraždě Jicchaka Rabina, dodnes nejzávažnější události v nedávných dějinách Izraele, a následně k izraelsko-palestinské dohodě z norského Osla, jež byla zásadním zvratem v...

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti.

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti.

Černá kniha České televize autorů Petra Žantovského a Jiřího Hroníka je ohlédnutím za jejich zhruba pětiletou spoluprací na rubrice Týden v médiích, která vychází na portálu Parlamentní Listy.cz.

Dlouholetý knižní projekt s názvem Kultura a totalita završuje po svazcích Národ (2013), Válka (2014) a Revoluce (2015) poslední díl s tématem Každodennost.

Regionální analýzy jsou časté. Téměř výhradně jsou to ale dílčí studie. Pokusů o ucelené uchopení obsahu regionů, jejich příznaků a specifik, je jako šafránu.

Fascinující portrét Putinova Ruska a jeho razantních postupů proti opozici od jeho znovuzvolení v roce 2012.

Historik Aleš Valenta předkládá v této knize souhrn svých textů uveřejněných na publicistickém portálu Neviditelný pes, v Literárních novinách, v kulturním dvouměsíčníku Kontexty aj.

Hledáte strukturovaný, systematicky a přehledně uspořádaný zdroj informací speciálněpedagogického zaměření? Pak je tato publikace určena právě vám.

Naše životy se za posledních dvacet let díky technologiím změnily k nepoznání. Jak budeme žít v roce 2036? Dvacet předních osobností se v unikátním souboru textů zamýšlí nad budoucností svých oborů i naší společnosti.

Knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství.

Když se řekne Polsko, první asociací českého čtenáře je katolicismus. Jak a kdy došlo k tak úzkému propojení národa a náboženství? Kniha Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? se pokouší najít na tuto otázku odpověď.

Kniha Věřit v dějiny se zabývá historickým vědomím. Hlavní otázka, kterou si François Hartog klade, zní takto: Jaké je vlastně naše dnešní historické vědomí?

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech.

Kniha Násilím proti „novému biedermeieru“ podrobně mapuje vztahy mezi většinovou společností (označovanou zde jako „nový biedermeier“) a menšinovými kulturami v tehdejším Československu a posléze v České republice na konci osmdesátých let.

Byliny o bohatýru Svjatogorovi jsou nedílnou součástí tradice ruské folklorní epiky. Popisují setkání mladého hrdiny Ilji Muromce s jeho starým mentorem, umírajícím obrem Svjatogorem.