Nula v názvu naznačuje časový záběr tohoto nového dílu. Jeho hlavní těžiště se nachází mezi roky 1969 a 1989 a podobně jako první KMENY zkoumá české městské subkultury a nezávislé společenské proudy.
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.
Monografie se v interdisciplinární perspektivě zabývá známými i méně viditelnými ohnisky napětí především v Rohu Afriky, regionu Velkých jezer a západní Africe.
Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval „třetím“.
Přinášíme vám unikátní a komplexní přehled o vývoji mezinárodně neuznaných a zhroucených států po roce 1945, jehož součástí je ve světě doposud nezpracovaný souhrn států s omezenou suverenitou.
Nestává se často, aby některý z předních advokátů vzpomínal v knize na svoje případy a umožnil tak běžným lidem nahlédnout pod pokličku soudních procesů, o nichž většinou víme jen tolik, co se novináři dozvědí při veřejném vynesení rozsudku.
Rámcovým tématem je vztah literatura médií, přičemž pojem média je chápán v nejširším slova smyslu. Úvodní text se věnuje transpozici evangelijní zvěsti do písemného kódu helénského světa.
Autor vycházející z pozice právního normativismu a známý svou kritikou liberalismu a parlamentarismu se ve své práci z r. 1932 zabývá analýzou a vzájemným vztahem pojmů státního a politického, přítele a nepřítele, války a nepřátelství.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Publikace řeší otázku prostorové koncentrace etnických menšinových komunit v ČR, otázku priorit a strategií příslušníků těchto komunit při výběru místa bydliště, priorit při volbě typu bydlení, bytové kultury a otázku vztahu k bydlení.
V současnosti jsou i ty nejmenší detaily našich běžných životů sledovány a stopovány bedlivěji než kdy dříve a lidé často dobrovolně napomáhají této kontrole.
V eseji Za fiilosofii fotografie autor odhaluje, jak v oblasti automatických, programovaných a programujících přístrojů nemá lidská svoboda místo, aby ukázal, že i přesto je možné otevřít svobodě prostor.
Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor
s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento
fenomén.
Téma bezdomovectví patří k těm, o nichž se poměrně často mluví, avšak hlubší zamyšlení nad ním dosud chybělo. Kniha sociologa Jana Kellera tuto mezeru objevným způsobem zaplňuje.