společenské vědy

Prudký celosvětový rozvoj civilizace přináší spoustu nových jevů, které se intenzivně prosazují v praxi, ale až následně se dostávají do zájmového pole vědy. Jedním z těchto nových fenoménů je interkulturní komunikace.

Co říci někomu, kdo právě ztratil milovaného člověka? Jak poradit matce, které zemřelo dítě? Co radit lidem, kteří při tragickém neštěstí přišli o někoho ze svých blízkých? Fráze plné planých útěch mohou spíš uškodit, než pomoci. Jak ale opravdu pomoci?

Komunikace ve veřejné správě bývá v představách veřejnosti spojována s riskantní chůzí po laně visícím nad hlubokou propastí, které se trvale účastní jen vycvičení akrobaté, zvyklí na pády a pokřik obecenstva.

Kniha se nevěnuje teoretizování o společnosti jako takové, ale přináší pojednání o vybraných teoriích a teoreticích, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji sociologického myšlení.

Lidé s mentálním postižením tráví většinu času mezi lidmi s handicapem, mají méně kontaktů s většinovou společností. Nemají tak možnost získat dostatečnou sociální zkušenost, proces učení se sociálním dovednostem je u těchto lidí náročný.

Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu.

Předložená práce se na základě analýzy matričních zápisů zabývá problematiku přirozeného pohybu a především prostorové mobility městského i vesnického obyvatelstva na jihu Čech v letech 1750-1824.

Diskurzivní analýza různých koncepcí svobody slova v období pražského jara 1968, jež se snaží překonat určitý interpretační nihilismus a najít tak mj. inspiraci pro dnešek.

Kalendář trochu historický je souborem velmi zajímavých a poučných fejetonů o životě lidu na vesnici, ale i s "oknem do světa", shrnutých do půvabné knížky, kterou bohatě ilustroval svými kresbami ak. malíř Doc. Vladimír Drápal.

Kniha Ivana Petrželky si všímá nejdůležitějších kulturních institucí města Brna ve 20.století a na počátku 21. století. Přináší obraz jejich nejsvízelnějších existenčních potíží v době první republiky, nacistické okupace a komunistické totality.

Malá kniha etikety nabídne rady, jak se chovat na pracovišti od prvního dne do odchodu do důchodu, jak má správně probíhat pracovní oběd či návštěva významného hosta.

Předkládaná publikace je jedním z prvních pokusů o analýzu politických stran v mimoevropských zemích.

Podrobná pravidla vhodného oblečení a chování pro pracovní a společenské příležitosti.

Kniha popisuje Národní stranu, která se v poslední dekádě pokusila sjednotit integrálně nacionální proud české politiky.

Autora zajímá, jak se od 17. století proměňovaly koncepty, které stály v podloží moderny a které tudíž určují náš dnešní politický a kulturní život.

Seriál mapuje období 70. a 80. let v Brně z nejrůznějších úhlů. Popisuje oblíbené hospody, hotely, kulturní aktivity, známé postavičky, příhody a události a také fenomény tehdejší doby: volby, kolejní život, večírky, nezávislou kulturu, veletrhy,...

Je judaismus náboženstvím strachu a pomsty, zastíněným všemocností zákonů, utvářeným domýšlivostí a rasovou hrdostí a podloženým nesplnitelným utopismem? Jsou v něm zachovány přísné patriarchální struktury?

Autoři a autorky této knihy se zaměřují na problematiku vytváření a používání kvantitativních sociálních dat, věnují se metodám managementu dat a představují služby datových archivů. Zvláštní pozornost věnují problematice harmonizace dat...

Jens Gieseke líčí historii státní bezpečnosti Stasi, tajné policie a špionážní služby v jednom, od jejích počátků v roce 1945 do jejího rozpuštění v roce 1989/90. Analyzuje způsob fungování diktatury a důsledky špiclování a nedůvěry v každodenním životě.