V souvislosti s vyostřenou politickou diskusí o církevních restitucích
vyvstává v naší společnosti s novou naléhavostí otázka po smyslu
křesťanských církví pro současného člověka.
Aktuální číslo časopisu Soudobé dějiny přináší pod společným názvem "Socialismus jako myšlenkový svět" blok tematicky zaměřených článků, které vzešly z mezinárodního výzkumného projektu "Socialistická diktatura jako myšlenkový svět".
Prostřednictvím analýzy stereotypních obrazů, etnických mýtů a symbolů jsou čtenářům představeny základní pilíře etnicity arménského národa a specifické rysy jeho kulturní identity.
Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu.
Rakousko se v letech 1998 a 2006 ujalo předsednictví v Radě Evropské unie, které pro daný stát představuje zátěžovou zkoušku hned na několika úrovních.
Čtenář se v knize například dozví, co znamenal "formalismus v šachové skladbě" nebo jak se údajně liší "židovský a árijský šach". A také to, že Botvinnik využíval své nezpochybnitelné autority nejen k vlastnímu prospěchu.
V knize se potkáte s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností.
Text knihy přibližuje základní pravidla, která v praxi aplikovaná zaručí elementární pomoc, inspiraci těm, kteří usedají v roli poradce. Text knihy nevychází jen z literatury, ale především z dlouhodobé praxe autora.
Kniha o současných globálních trendech, zejména o jednom z reálných scénářů: velkém světovém zmatku a úplném či dílčím kolapsu západní či globální civilizace.
Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Jaký byl každodenní život našich předků v 19. století? Jaký byl vztah obyvatelstva k instituci manželství? Jak se lidé připravovali na vstup do manželství a do jaké míry se nechali ovlivnit působením katolické církve?...
Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní?...
Publikace pojednává na základě dochovaného souboru osobní korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850-1937) a A. Švehly (1873-1933) ve státních funkcích v prvním desetiletí demokratického Československa.
