Husserl se rozhodl uveřejnit šest volně souvisejících logických zkoumání, v hlavní části se snaží ukázat, jak je možno skloubit realitu konkrétně se odehrávajících aktů.
Rozsáhlé dílo, ve které se Nietzsche definitivně odpoutává od svých vzorů, A. Schoppenhauera a R. Wagnera, a obrací se proti dosavadní metafyzické tradici.
Jak se vyvíjely české politiky po roce 1989? Jací jsou jejich hlavní aktéři, jaký vliv na ně má evropeizace? Právě takové otázky si klade předkládaná kniha.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
V široce pojatém a nesmírně zajímavém vyprávění se autorovi daří přesvědčivým způsobem zpochybnit obvykle zastávaný názor, že evoluce a dějiny lidstva nemají žádný cíl.
Kniha navazuje na předchozí publikaci Přehled antropologických teorií kultury. Čtivě napsaná vysokoškolská příručka nabízí přehled nejvýznamnějších antropologických koncepcí kultury a jejich základních pojmů a modelů.
Kniha přináší aktuální pohledy na otázky, které jsou kladeny v rámci historické sociologie, zejména té její části, jež je označována termínem civilizační analýza. Klíčová témata práce jsou spojena s koncepty civilizace a kultury v singuláru i plurálu.
Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.
Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy.
Předkládaná monografie představuje ruské migranty na základě jejich výpovědí o zdejším životě. V publikaci není opomenut ani přínos ruské emigrace v období prvorepublikového Československa.
